ARTES

Umělecké sdružení

RETROKINO

Malý poklad

Zná to mnoho z vás. Musíte se stěhovat nebo přestavujete byt a spousta věcí, které jste do této chvíle schovávali jako vzácné relikvie, se vám najednou nehodí. Musíte se tedy rozhodnout, jestli je vyhodíte, anebo někomu dáte. Já měl to štěstí, že moje kolegyně Dana udělala to druhé. Moc dobře věděla, že se zajímám o vše spojené s historií i kulturou, a tak mi věnovala doslova poklad. Banánovou krabici!

Krátký střih – jako ve filmu. Krabice se objevila u mne v kanceláři a já z ní byl nadšen. Bylo v ní několik knih týkajících se filmu a divadla a spousta časopisů. Moc jsem Daně poděkoval a knihy hned začal studovat a pročítat, abych je nakonec mohl zařadit do své knihovny. Od té doby jsem je použil už několikrát. Časopisy jsem tehdy ponechal svému osudu a uložené v krabici je zastrčil pod stůl s tím, že se na ně podívám jindy. Až budu mít víc času. Jenomže čas plyne a paměť s ním slábne. Na krabici, pečlivě zasunutou na bezpečném místě, aby nepřekážela, jsem mezi tím zapomněl. A když už jsem na ni náhodou narazil, zase jsem neměl čas… a zkrátka tak dokola, až to byly dva roky.

Když jsem se jeden den cítil příliš vyčerpaný na svoji běžnou práci, vyšetřil jsem si konečně chvíli času a krabici jsem otevřel. To, co jsem objevil, mne nadchlo. V krabici totiž leželo několik desítek starých časopisů Kino a Film a divadlo. V případě Kina šlo dokonce o několik kompletních ročníků. Ještě ten den jsem je roztřídil, seřadil a podrobně během několika hodin prošel.

A přitom jsem si uvědomil, že mám v ruce dokonalý materiál pro nový seriál, který vám nyní předkládám. Je nazván RETRO KINO a pravidelně vám v něm přinesu zajímavé ukázky z těchto vzácných časopisů, které připomínají, co vše se dělo v oblasti filmové produkce před mnoha lety. Setkáte se zde s ukázkami tehdejších rozhovorů, připomínkou českých i zahraničních filmů a také festivalů, na které se již zapomnělo, a na nichž slavili naši herci nejeden úspěch. A aby to bylo zajímavější, budu jednotlivá čísla vždy vybírat zcela náhodně.

RETRO KINO právě začíná. Přeji tedy všem čtenářům, aby se jim dobře vzpomínalo.

Tomáš Hejna

Filmový festival pracujících

V čísle 12 ročníku XXX (30) z června roku 1975 se objevila na obálce moje velmi oblíbená herečka Marta Vančurová, kterou jsem miloval už jako malý chlapec a miluji ji stále. Ani nedokáži říct, v jaké roli ji mám nejraději. Jestli v roli trochu „podpantoflové“ ženy Janíka Krčáče v seriálu Inženýrská odysea, totálně nešťastné, ale velice silné dcery Jakuba Cirkla v Synech a dcerách Jakuba skláře, veselé prodavačky z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje, anebo v některé z rolí ve filmech a pohádkách O třech vandrovnících, Střepy pro Evu, Cesta na Borneo, Smrt krásných srnců, Mág, Osmý div světa, Pozvání na večeři a já už ani nevím, odkud ji ještě znám.

Filmový festival pracujících, se odehrával pravidelně ve Zlíně, tehdy Gottwaldově. A na programu tehdy byly skutečně skvělé filmy. Hvězda padá vzhůru s Karlem Gottem v hlavní roli, který natočil Ladislav Rychman, jugoslávský film Plameny pod zemí, málo známý snímek o nacistických zločinech na Balkáně, Muž nahoře od režiséra Mikea Vardy podle slavné předlohy od Johna Braina, Dívka ze západu s Jane Fondovou v hlavní roli, první díl Sienkiewiczovi Potopy, kde se v hlavní roli ukázal Daniel Olbrychski. Ale skutečnou senzací byla francouzská komedie Život plný malérů, kde byl Pierre Richard nejen hlavní postavou, ale také autorem scénáře a režisérem.

A teď k tomu Čechovi. Nejde jen tak o nějakého Čecha, ale o Vladimíra Čecha, českého režiséra, který pro Kino okomentoval několik fotografií z jeho snímku Akce v Istanbulu, který právě v té době dokončoval. Jde o snímek se špionážní tématikou, kdy komunistický špion vstoupí do služeb CIA a i přes riziko chrání českého vědce, kterého chtějí unést „imperialistické síly“. Podle autora, schovaného za iniciálami E. J.: „Úmyslem autorů nebylo natočit detektivku – od samého začátku se ví, kdo, spíš se snažili dostat pod povrch dění, ukázat bez romantické glorioly pracovníky naší rozvědky „v akci“ a také složitou hru mezinárodních špionážních agentur i morální postoje a charakter jednotlivých jednajících postav. Ve skutečnosti se dnes film, kde hlavní role ztvárnili Radovan Lukavský, Ida Rapaičová, Wilhelm Koch-Hooge, Eduard Cupák, Josef Langmiler nebo František Peterka, jeví spíš jako čistá parodie než jako špionážní drama.

Škoda, že v této malé připomínce není dostatek prostoru pro uvedení čtrnáctého dílu cyklu O těch, které mám rád od Miroslava Horníčka. Jenomže psát jakkoliv zkrácenou recenzi na tak úžasný text se jednoduše nedá. Tak snad je budu moci použít někdy jindy a jinak. Nicméně doufám, že první RETRO KINO vás zaujalo, že jste si připomněli některé filmy, osobnosti i události, které se odehrály v době od května do června roku 1975 na poli českého i zahraničního filmu. A že se spolu zase sejdeme nad dalším RETRO KINEM co nejdřív.

Tomáš Hejna