Upíři v Čechách – k výročí 125 od vydání Dráculy
Letos je to přesně 125 let, co vyšel slavný román irského spisovatele Brama Stokera Drácula. Bylo to 26. května 1897 v Londýně a šlo o vůbec první románové zpracování tohoto tématu v historii literatury. Od té doby se dočkal nespočtu vydání snad ve všech světových jazycích i předlohou pro řadu filmových, divadelních a muzikálových zpracování. A to samozřejmě nehovoříme o tom, že upíři a hlavně Drákula se od prvního vydání Stokerova románu stali nedílnou součástí světového umění. A to včetně toho našeho. Připomeňme si tedy tři naše nejslavnější zpracování upírského tématu.
Upír z Feratu (1981)
Tento film, dnes už jednoznačně ve škatulce Filmová klasika, je pozoruhodným a neortodoxním zpracováním upírského tématu na světové úrovni. Režisér Juraj Herz se podílel i na scénáři, ve kterém s Janem Fleischerem zpracovali povídku Josefa Nesvadby. Lehce hororový film pracuje s námětem závodního automobilu od firmy Ferat, jehož motor je jaksi živý a živí se lidskou krví přes pedál plynu. Hlavní postava Dr. Marek zjišťuje postupně, že za úspěchy, ale také nehodami závodnic s tímto vozem je cosi podezřelého. Popostrkován podivínským psychiatrem, který události kolem Feratu dlouhodobě sleduje, dostává se tak Dr. Marek na stopu a zároveň do spirály intrik. Nevědomky tak pomáhá propagaci vozu, který sám považuje za nebezpečný. A jeho úsilí se zvýší ještě víc, když se řízení vozu ujme sanitářka Mina, jejíž život je tak v ohrožení.
Film vzbudil velký ohlas hned po svém natočení a uvedení k divákům, a to pro svoji jedinečnost i mistrné zpracování. Ostatně Herz si do filmu vybral celou plejádu skvělých herců. Hlavní role dostali Jiří Menzel jako Dr. Marek a Dagmar Havlová jako Mina, dále Petr Čepek jako Minin trenér z firmy Ferat a Jan Schmidt jako psychiatr, který pobízí Dr. Marka k pátrání. Na okamžik se na obrazovce objevil i samotná Herz a také další režisér Vít Olmer, který si zahrál epizodní roli patologa. Na natáčení spolupracoval také Theodor Pištěk mladší, který pro film připravil kostýmy a další designové prvky, například podobu samotného upírského automobilu. V této úloze zde můžeme vidět model Škoda 110 Super Sport (typ 724), který skončil ve fázi prototypu a dnes ho můžeme vidět v muzeu vozů škoda v Mladé Boleslavi. Hudbu k filmu složil legendární skladatel Petr Hapka.
Svatba upírů (1993)
Film v režii Jaroslava Soukupa podle scénáře Miroslava Vaice a Jaroslava Vokřála čerpal z románu irského spisovatele Sheridana Le Fanu, autora gotických a hororových povídek a novel, z nichž některé se staly inspirací i pro už zmíněného Stokera. Tato inspirace je mimochodem vidět i ve filmu. Strýc cestuje v doprovodu svého synovce Richarda Bancrofta, mladého anglického šlechtice, který se snaží stát příkladným gentlemanem a své zážitky vypisuje v dopise své tetě. Náhoda svede Richarda dohromady s krásnou Olivií, kterou zachrání před plameny a romanticky se do ní zamiluje. V cestě mu ovšem stojí hrabě Kronberg, Oliviin ctitel. A to ještě Richard neví, že jeho sokem v lásce je upír, a že velké množství dalších upírů tvořících jeho družinu se nachází u něj v paláci.
Původní předloha je gotickým románem s hororovými prvky a rozhodně nekončí tak optimisticky, jako Soukupův film. Ten přechází prostřednictvím skvělých herců do komedie a v tomto duchu také končí. Richard se ožení s Olivií, a jeho strýc v doprovodu bývalého vojáka a lékaře, kteří bojují proti upírům, se v závěru sami upíry stávají. Hlavní role zde hrají Rudolf Hrušínský nejmladší a Iveta Bartošová, v dalších rolích Petr Nárožný, Petr Pelzer, Luděk Kopřiva, Viktor Preiss, Vladimír Marek, Oldřich Vízner a další. Děj filmu je zasazen do Prahy a romantiku i tajemství zde podtrhuje hudba Zdeňka Bartáka. Jaroslav Soukup k filmu prohlásil: „Realizačně náročný film, ale pro mě nádherná práce. Odjakživa jsem měl rád upírské příběhy, takže jsem si splnil svůj sen. Pár let mi ale trvalo, než se mi podařilo sehnat peníze.“
Muzikál Drákula (1995)
Tento muzikál si získal světovou pozornost a věhlas, a to především díky hudbě Karla Svobody, Zdeňka Borovce a Richarda Hese. Drákula samozřejmě není inspirován knihou Stokera doslovně, bere si z ní pouze známý motiv a postavy. Děj přibližuje osudy krutého knížete Drákuly, který hned v začátku vybije mnichy a kněze v klášteře a je za to potrestán Bohem nesmrtelností a žíznivostí po krvi. V návalu vzteku se pak jeho první obětí stane vlastní žena, po jejíž smrti se pokusí o sebevraždu, ale zjistí, že je nesmrtelný. Tento fakt zprvu považuje za výhodu, postupem staletí se znovu ožení, shromáždí kolem sebe skupinu věrných upírů a nesmírně zbohatne. Během muzikálu se ze středověku posouvá Drákula až do současnosti, kdy se ho pokouší okrást gang motorkářů. Nakonec se nad Drákulou nebesa smilují a on zemře.
Některé z melodií tohoto muzikálu se staly světovými hity a zná je snad téměř každý, a to i díky interpretům, kteří se v muzikálu během let objevili. Drákula má totiž za sebou několik obnovených premiér a dlouhou řadu repríz. Premiéru měl v pražském Kongresovém centru 13. října 1995. O roku 2015 se Drákula hraje v Hudebním divadle Karlín. Prvním Drákulou byl Daniel Landa, který ovšem velmi brzy po premiéře odešel. Nejslavnějším českým upírem se tak nakonec stal Daniel Hůlka, vedle kterého se v prvním nastudování objevili Leona Machálková, Lucie Bílá, Jiří Korn a další. V muzikálu v různých obdobích a různých rolích vystupovali také Magda Malá, Leona Machálková, Iveta Bartošová, Monika Absolonová, Karel Černoch, Marián Vojtko, Pavel Vítek, Bohuš Matuš, Jiří Langmajer, Aleš Háma nebo Richard Genzer.
Tomáš Hejna
