Kam na výlet? Navštivte rodný dům velkého povídkáře

Město/obec: Třebíz

GPS souřadnice: 50.2690011N, 14.9902861E

Jen kousek za Slaným se nachází malebná obec Třebíz, ležící stranou od hlavní silnice na Louny a Chomutov. Právě fakt, že už v 18. století byla silnice (cesta) přesunuta mimo obec, uchránil Třebíz před osudem tolika jiných obcí, v nichž postupně mnoho památek zaniklo, nebo u nich došlo k přestavbám odpovídajícím modernějším potřebám. Třebízská náves, která je od roku 1995 vesnickou památkovou rezervací, je tak unikátním souborem lidové architektury, jaký nemá v naší části středních Čech obdoby.

Už v roce 1975 byla v Třebízi, o níž se dochovaly první písemné zprávy z roku 1318, zpřístupněna pobočka Vlastivědného muzea ve Slaném a toto muzeum se postupně rozšířilo na několik objektů v celé obci. Třebíz však jako památník slouží již od roku 1904, kdy Jindřich Šimon Baar, známý spisovatel, který byl v té době farářem v nedalekých Klobukách, pomohl založit Památník Václava Beneše Třebízského v jeho rodném domě, asi nejznámější součásti prohlídky Třebíze. Jedná se o jeden z dochovaných řemeslných domků. V jeho horním patře, které je přístupné pouze po schodišti ze dvora, se nachází expozice připomínající Třebízského život a dílo.

Třebíz však není žádným skanzenem, ale „živou“ obcí, v níž stále žijí lidé. Takže při návštěvě můžete potkat místní obyvatele a přitom získáváte výklad o jejich domovech, které jsou součástí trasy, stejně jako původní rybníček na návsi, barokní kostel zasvěcený sv. Martinovi a malá dřevěná zvonička nebo kaple Nejsvětější Trojice z 18. století.

Hlavní částí prohlídky a zároveň sídlem Národopisného muzea v Třebízi, jak zní oficiální název, se nachází na Šubrtově statku, který nese číslo popisné 2. Jedná se o budovu z 19. století, zatímco číslo popisné 1 nese sousední Cífův statek, na němž na první pohled upoutá především krásný barokní štít. Na prostorném dvoře statku se nachází řada zajímavých exponátů, především ale každého na první pohled zaujme suchý záchod, nad nímž se pěkně vyjímá nástavba holubníku. Cífův statek ale ukrývá celou řadu překvapení. Zachovaly se nejen nádherné pavlače, ale také části historického jádra z 16. století. Vidět můžeme dokonce gotické prvky, které jsou součástí špýcharu, šenkovnu, černou kuchyni a konírnu. Ve špýcharu se dnes pořádají nejrůznější výstavy.

Další část prohlídky pokračuje po návsi, kde můžeme vidět řadu menších statků. Přístupná je usedlost s číslem 4. Jedná se o vcelku malé stavení, ale uvnitř se nachází neobyčejně půvabná expozice ztvárňující interiér původního klasického vesnického obchodu, kde se dalo koupit všechno, co bylo potřeba. Vybavení této místnosti není původní, usedlost nikdy krámkem nebyla. Vše, co zde můžeme vidět, ve skutečnosti pochází ze Stehelčevsi a Vlastivědné muzeum ve Slaném se tímto způsobem postaralo o záchranu vzácného svědectví minulosti. Ostatně krámek není jenom expozicí, kde můžeme vidět ukázky zboží z předminulého a počátku minulého století, ale i v současnosti slouží svému původnímu účelu a návštěvník si zde může zakoupit suvenýry, ale také maličkosti, které připomínají, jak hospodařili naši předci – třeba klasické mašlovačky z peří.

Velmi zajímavá je návštěva malé ševcovny, která byla původně postavena jako výminek. Malý domek sloužil jako místo na dožití pro starého hospodáře a skládal se z malé světnice, komory a síně. Ševcovská expozice, odkazující na posledního obyvatele tohoto stavení, ukazuje, jak se v minulosti vyráběly a opravovaly boty. Dojem ještě umocňuje malá expozice věnovaná kořenářství.

Celá náves a tedy prohlídkový okruh je zároveň součástí naučné stezky, která nás může zavést až do Kvílic a Neprobylic. Tudy mimochodem chodíval Václav Beneš Třebízský každý den do školy – pěšky. Ani Třebíz ale nevydává všechny své krásy jenom na návsi a v prostorách muzea. Na jihu obce tyčí skály, do nichž neznámý umělec v 17. století vytesal reliéf Piety a zřejmě původně malou výklenkovou kapli. Jen kousek od Piety vede na vrchol skály cesta. Ta nás zavede až k Třebízského soše, kterou zde v roce 1892 vytesali sochaři Antonín Procházka a František Hergessel. Zobrazuje Václava Beneše Třebízského sedícího na židli na vysokém soklu.

Co ještě navštívit

Z Třebíze je to kousek do Klobuk, kde se nachází rodný dům Jana Malypetra a také slavný menhir, a také do Kvílic a Neprobylic, kde se nacházejí jedinečné dřevěné zvonice. Po vedlejší silnici je možné dojít také do Hořešovic, kde se nachází barokní kostel sv. Petra a Pavla. Základy kostela pocházejí ze 14. století, barokní podobu získal kostel v roce 1717. Jde o jednolodní stavbu bez věže se samostatně stojící dřevěnou zvonicí na nízké zděné základně. Zvonice má obdélný půdorys a vešly se do ní dva zvony. Z nich se dochoval pouze jediný, za jehož autora bývá označován zvonař Bartoloměj Berounský. Byl odlit nejspíš v roce 1511. Někdy v té době byla zřejmě zvonice také postavena. Před kostelem na návsi se nachází socha sv. Jana Nepomuckého. Výjimečnou památkou je pomník, který je věnován obětem cholery za epidemie v roce 1867.

Naučná stezka prochází přes obec Kutrovice, kde se nachází působivý pomník obětem první světové války. Jeho dominantou je pískovcová socha vojáka, k němuž vzhlíží malá holčička. Blízko se nachází také výklenková kaple.

Tomáš Hejna

Text pochází z knihy autora 50 zajímavostí na Kralupsku, Slánsku a Kladensku, Olympia 2022