APRÍL !!!
Je to každoroční den úskoků, chytáků, někdy i podvodů, bláznivých zpráv, jednoduše poněkud zvláštních a nečekaných překvapení.
Tak mě napadlo se blíže podívat na tento „svátek bláznů“.
„Slaví“ se v celém tzv. „západním světě“ právě prvního dubna. Prý to vzniklo ve Francii v 16. století, když se začal používat gregoriánský kalendář. Do té doby se na přelomu března a dubna slavil Nový rok, ale s novým kalendářem se přesunul na 1. ledna. Ne každý to ovšem zaregistroval a lidé si to pletli. A těm se pak okolí posmívalo. 1. dubnu se začalo říkat „Den žertů“.
Ovšem ještě dříve, „již staří Římané…“ měli svátek Hilaria, ale i my pohané jsme měli různé svátky související s oslavami jara. Lidé užívali groteskní masky, dělali nejrůznější žerty, lumpárny a blbosti. V anglosaských zemích se slavil „All Fools´Day“ tedy Den všech bláznů. U nás to bylo někdy od sedmnáctého století.
A tak se tento den dělají různé lumpárny, vymýšlejí historky či akce, jak někoho nachytat. Vzpomenete si možná na dětské vtípky, že máte třeba roztrhnuté kalhoty, nebo rozmazanou rtěnku, hloupí učni se prý posílali pro „semtele“. Novináři zveřejňovali senzace, že je Pražský hrad na prodej nebo že v Praze bude zavedena dvoupatrová tramvaj.
Některé by ale možná nemuseli být daleko od pravdy. Třeba, že na Karlově mostě se bude zavádět mýtné pro turisty, nebo že prezident se chystá jezdit do práce na kole.
Největším českým hrdinou – mystifikátorem se ale stal „Největší Čech Jára Cimrman“.
Takže mi ho dovolte v tento slavný den třeba jen letmo připomenout:
Jára Cimrman – genius, který se neproslavil.
V roce 1966 vymyslela parta redaktorů Čs. rozhlasu, v rámci pořadu „Vinárna U Pavouka“ postavu zapomenutého genia a řidiče parního válce Járy (da) Cimrmana (to „da“ posléze vypadlo), vynálezce, který žel chodil všude pozdě. Byli to Jiří Šebánek, Miloň Čepelka, Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak a další spolupracovníci.
Posléze založili Divadlo Járy Cimrmana, které funguje dodnes a vyznačuje se i tím, že všechny ženské role hrají muži, že až do poslední doby v něm hráli jen amatéři, a ne profesionální herci, že je neustále vyprodané a sehnat lístky je téměř nemožné.
Po celá ta léta existence, hlavně v počátcích hodně lidí nevědělo, zda je Cimrman skutečná osoba, nebo mystifikace. I Jan Werich se nejdříve ptal, kdo to je? Ale nadšení diváci a obdivovatelé dokonce před časem zvolili Járu v anketě jako „Největšího Čecha“. Ještě před Karlem IV. a Boženou Němcovou. A to se občas říkalo, že k nim mají chodit jen „diváci s maturitou“. To se konečně říkalo i o Osvobozeném divadle Voskovce a Wericha. A jejich hry a hlášky zlidověly a přečkaly všechny režimy.
Nejvíce hlášek z líhně Cimrmanů a hlavního autora Zdeňka Svěráka známe z filmů. Nejen z těch, které jsou vlastně zfilmovanými hrami divadla, ale i dalších, které často s přítelem Ladislavem Smoljakem buď napsali anebo je Smoljak sám režíroval.
„Hledej šmudlo, hledej“
Z filmu Rozpuštěný a vypuštěný 1984
Zkrácený dialog inspektora Trachty (Jiří Zahajský) s praktikantem Hlaváčkem (Marek Brodský) o vyšetřování:
„Co ještě říkala Vilma?
Ona mi vzala tužku a schovala jí do výstřihu. A říkala: hledej šmudlo, hledej!“
„A že prý můžu být jejím pastevcem.
A inspektor Trachta k Hlaváčkovi:
„Zásada čtyři: Napište si – nesnažte se být chytřejší než inspektor Trachta!“
Udělejme si z dalších hlášek jen krátký výběr:
Nejslavnější citát, který občas používají i politici v Poslanecké sněmovně
„Můžeme o tom vést spory, můžeme nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat!“.
„Život je nejlepší škola života!“
„Každé zbytečné slovo je zbytečné!“
„Vždy ve střehu!“
Ve hře „České nebe“ soustředil Zdeněk Svěrák hlavní osobnosti naší historie a Jan Amos Komenský v podání Ládi Smoljaka vypráví o svých školních zkušenostech:
Ve filmu Jára Cimrman, ležící, spící pro změnu učitel Cimrman vychovává:
„V životě narazíte na překážku. Tyrš říká „Přelez, přeskoč, ale nepodlez!“, Já říkám, můžeš i podlézt, ale pak se zase narovnej!“.
Vlezlá paní Jechová ve filmu Kulový blesk:
„To je ale pěkná půdička. Ta se vám povedla. Tady se mi to bude věšet.“
A pak: „Já jsem to podepsala, ale Máňa říkala, že to není směroplatný.“
A ještě jiní hrdinové téhož:
„Je neuvěřitelné, kolik duševně vyšinutých lidí pobíhá bez dozoru na světě.“
„Dospělej člověk, vědec, a on se takhle ztříská…“
A další bez ladu a skladu. Poučení si najděte sami!
„A ještě jim řekni, že nikdy nebylo tak zle, aby nemohlo být hůř!“
„Tedy, nerad to říkám, ale jsou chvíle, kdy by se měli optimisté popravovat!“.
„Český národ je prosíravý!“
„Ale pozor, nebyl to hloupý chlapec, byl z Prahy!“.
Stav dobytka oproti minulému roku nezměněn. Méně krav, ale zato více volů. Také sviní je letos dost!“.
„Kdepak je ten prďola, co tady čepuje to pivo?“
Když Cimrman přihlašuje svůj další patent:
Zpět k Cimrmanům:
„Jedete zase do Afriky, doktore Holube? A na to manželka:
Doma bude, už se narajzoval dost!“
V anketě Českého rozhlasu se nejlépe umístily hlášky:
Smoljak na forbíně mluví do hlediště
„Samý debil nebo blbeček! Blbeček, blbeček, debil, debil, blbeček, blbeček, debil, debil, jen tam vzádu sedí dva blbečkové vedle sebe!“
Vyšetřování ztráty třídní knihy
„Já bych se nejraději otočil a draftoval zpátky. K nám domů do Prahy, do Podolí, do lékárny, do prdele to je mi smutno!“
Dobití Severního pólu Čechem Václavem Němcem
„Dědeček byl vyhlášený samotář, lidem se vyhýbal a nikoho kolem sebe nesnesl. Ale odjakživa toužil stát se hostinským. Nejdříve si zařídil hospodu u silnice na Písek. Ale chodili mu tam lidi.“
Hospoda na Mýtince
„A nejhorší ze všeho jsou trpaslíci. Ty potvory vám vlezou všude. A strašně rychle se množí“.
Dlouhý, široký a krátkozraký.
„Tak co chlapče, nepotěšil jste mě, ani já vás nepotěším!“
A můžete si cvičně zkusit slavný diktát:
„Sveřepí šakali zavile vyli na bílý měsíc“.
Marečku, podejte mi pero.
Nejslavnější je ovšem hláška šéfa Karfíka (Ladislav Smoljak) z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje:
„A každýmu jsem říkal: Neber úplatky! Neber úplatky! Neber úplatky! Nebo se z toho zblázníš. Ale je to marný. Je to marný. Je to marný!“
Tahle by se možná lépe hodila do skupiny „Ze života“
„Blboune blbá, hluchá, nadřízená…“
Přátelé, užívejte si Apríla!!
Václav Soldát