HLÁŠKY NA LÉTO
A chčije, a chčije…
Snad nejpopulárnější hláška v podání Josefa Kemra z filmu „Na samotě u lesa“
Nebuď labuť
Běžně se používá jako napomenutí těm, kteří se chovají nějak špatně, hloupě, vlastně výzva „Měj rozum, i nenech si to líbit“.
Údajně je za tím manželka antického boha Dia, jinak také Zeus, který byl velký záletník a při svém svádění jiných žen se převtěloval do různých zvířat, tu býka tu i labutě. Héra mu sice vynadala, ale on stejně nepřestal a údajně unesl i Evropu.
Mimochodem, divoké labutě se u nás objevily až po 2. světové válce.
Po nás potopa
Toto známé rčení vyjadřuje bezohledný a krátkozraký vztah k budoucnosti. Údajně to pronesla Madame de Pompadour k francouzskému králi Ludvíku XV. „Než se tím budete zatěžovat, ještě z toho onemocníte. Po nás potopa!“. Podle jiné verze to pronesl sám Ludvík XV.
Hodit do toho vidle
Stále užívané sousloví vyjadřuje „úmyslně něco překazit“. Vzniklo to před staletími, kdy nádeníci občas (a prý docela často) hodili vidle do mlátičky, aby přerušili mlácení obilí a mohli si odpočinout.
Za dobrotu na žebrotu
Vědci v USA nedávno mj. došli k názoru, že altruisté a vůbec hodní lidé jsou vystaveni většímu riziku ve finančních záležitostech než lidé, kteří myslí jen na sebe. Ale, pokud to jen trochu jde, pomáhat se má.
Nicméně existuje množství podobných „hlášek“ vyjadřujících životní zkušenosti:
Každý dobrý skutek má být po zásluze potrestán!
Nevděk světem vládne!
Čiň čertu dobře a peklem se ti odmění!
Zlepšeme si náladu s Oldřichem Novým:
V závěru legendárního filmu „Kristián“ říká své obdivuhodné manželce Nataši Gollové:
„Nepřipomínej! Nevzpomínej!
Nejkrásnější den, je dnešní den!“
A ještě přídavek z filmu „Baron Prášil“, když Nový telefonuje:
„Cože? Na co?
Jo, na shledanou!“
Kdo neskáče, není Čech! Hop, hop, hop!“
Tenhle sportovní pokřik vzniknul při přenosu z fotbalového EURA v roce 1996 a tohle crazy fandění prý vymyslel moderátor Petr Salava (otec fotbalového týmu snů Amfora).
„Spravedlnost je slepá!“
Tvrdí se to, hodně právníci, soudci, politici, občas i ti úspěšní hříšníci. Ale faktem je, že původně měla jedno vidoucí oko. Teprve ve středověku, když místní blázen přebíral vládu nad karnevalem, prý nechal figuře spravedlnosti zavázat šátkem oči. A od té doby je symbolem osleplá panna s váhami v ruce a v druhé s mečem na obranu spravedlnosti.
„Sranda musí být!“
Věděli jste, že výraz sranda je pořád v některých slovnících zařazen mezi vulgární slova? On je totiž odvozen od označení „srát“, i když si to dnes už nikdo asi nevybavuje. Analogický je výraz „švanda“ – viz i klasika Švanda dudák.
„Je to na draka“ i „Je to drek“
Něco špatného, nepříjemného, nekvalitního vzniklo z němčiny: „dreck“ lze jednoduše přeložit jako „výkal“.
„To je prevít!“
Základem tohoto hodnocení nějaké špatné osoby, ale byl výraz „prevét“, což znamená středověký záchod, obvykle vysunutý nad zeď hradu.
„Krasavice inteligentní“
Nejdříve vás asi napadne vzpomínka na Vlastu Buriana ve filmu „To neznáte Hadimršku“ z roku 1931. Mlsně se ohlédne za Marií Grossovou a nedá mu to. Jinde se ve filmu objeví i další občas používaný obdivný výkřik „Brávo, číčo“.
Oba zlidověly a občas je slýcháváme dodnes.
PhDr. Václav Soldát
