Olympia oslavila 70 let. Artes byl při tom

V letech po druhé světové válce nastala celková obnova společnosti, která byla po roce 1938 a po několika válečných letech v rozkladu. Nacisté potlačovali nejen české národní povědomí, ale i českou samostatnou kulturu. Tisk, divadlo, film i rozhlas podléhaly cenzuře, nevhodní autoři byli zakazováni, knihy a gramodesky byly ničeny a filmy ukládány do trezorů, nevhodné hry stahovány z repertoáru. Až na zajímavé výjimky, na které narazíme třeba v almanachu vydaných knih pro rok 1941 a v dalších dokumentech, byla omezována i literatura od českých autorů, a také sport. Po válce proto začala živelně fungovat menší i větší nakladatelství a také došlo k obnovení sportovních organizací v čele se Sokolem. Ten také obnovil své původní nakladatelství, kde vycházely sportovní příručky a knihy o významných sportovních osobnostech. Potom přišel rok 1948, únor a nový komunistický režim. Sokolské nakladatelství i celý Sokol se staly nežádoucími, podobně jako mnoho dalších institucí. Některá velká nakladatelství byla znárodněna, většina soukromých nakladatelů musela skončit. V dalších letech došlo k centralizaci nakladatelské činnosti, vzniku specializovaných nakladatelství s jasným profilem edičního plánu. I Sokolské nakladatelství muselo ukončit svoji činnost a vydávání sportovních příruček bylo dočasně svěřeno Orbisu. Jenomže toto nakladatelství, které mělo za úkol vydávat zejména tzv. „krásnou“ literaturu, nemohlo v edičním plánu držet dlouhodobě takto úzce specializovanou literaturu, a tak došlo k rozhodnutí založit nové nakladatelství. V roce 1954 tak byla z Orbisu přesunuta část edičního plánu a nové Státní tělovýchovné nakladatelství se začalo zabývat vydáváním tělovýchovné literatury, k tomu také turistických příruček, a nakonec i sportovními periodiky. To je tedy ve zkratce období před vznikem STN.

Právě rokem 1954 začínala také výstava 70 let Nakladatelství Olympia v kostce, která o víkendu 26. a 27. října proběhla ve Velkých Přílepech. Šlo o vyvrcholení oslav sedmdesáti let existence tohoto známého nakladatelství, věnujícího se ve svém edičním plánu zejména sportovní a turistické literatuře, ale také české beletrii, literatuře faktu, publicistice a knihám o známých osobnostech. Nejstarší zde vystavené exponáty pocházely právě z let 1954 a 1957, kdy se nakladatelství jmenovalo Státní tělovýchovné nakladatelství, a z let 1957 – 1967, kdy neslo název Sportovní a turistické nakladatelství. K vystaveným unikátům patřila první příručka pro profesionální hráče fotbalu, obrazová publikace k první spartakiádě v roce 1955 nebo první poválečné turistické bedekry o Karlových Varech, které zde byly hned v několika jazykových mutacích. Ke knihám z této doby patřilo i první vydání knihy Dana a Emil Zátopkovi vypravují nebo kniha tehdy známého hokejisty Jiřího Hanzla Dvacet let v hokejové brance.

Na samém konci roku 1967 došlo ke změně názvu nakladatelství na Olympia – tehdy se přirozeně stále jednalo o nakladatelství státní, respektive spadající pod přímé vedení Československého svazu tělesné výchovy (ČSTV). do vedení se dostali ředitel Ludvík Uhlíř a s ním nový šéfredaktor Ctibor Rybár. Byli to právě oni, komu vděčí současná Olympia za svůj nebývalý vzestup v dalších letech, za velké rozšíření jejího edičního plánu o nové žánry a za pestrou paletu jmen autorů, ilustrátorů i grafiků, s nimiž nakladatelství od 70. let intenzivně spolupracovalo. Z těch nejvýznamnějších, jejichž knihy byly rovněž prezentovány na výstavě, jmenujme Otu Pavla, Jaroslava Žáka, Arno Krause, Stanislava Rudolfa, ale také Jana Wericha, Jiřího Suchého s Jiřím Šlitrem, Miroslava Horníčka nebo Waldemara Matušku a mnoho a mnoho dalších. Přestože hlavní náplní Olympie bylo vydávání zejména sportovní, metodické a turistické literatury, Rybárovi a Uhlířovi se nejrůznějšími způsoby dařilo toto základní omezení obcházet. V edičním plánu se tak objevily například obrazové publikace s odůvodněním, že fotografie z horolezeckých a horských výprav jsou vlastně také součástí turistiky, stejně jako fotografie našich hor. V edičním plánu se také objevovalo stále více beletristických publikací, které se různým způsobem věnovaly sportovní tématice, ať už šlo o romány ze sportovního prostředí (například Štorkánovo Rodeo), povídky a novely o sportovních (Pohádka o Raškovi Oty Pavla) nebo dobrodružné romány pro mládež (Rudolfův Metráček). Zvláštním případem byly romány Dicka Francise, které vycházely v Olympii s přestávkami od roku 1972. Zde bylo odůvodnění prozaické – dostihy jsou sport a tudíž detektivka z tohoto prostředí je rovněž o sportu.

Velký prostor byl na výstavě věnován turistické literatuře. Vystavené exponáty mapovaly vývoj turistických edic v Olympii od nejstarších příruček po současnost. Vystavena zde byla původní edice v látkové vazbě i její pokračování v pogumovaných deskách, také část původní edice Průvodce po ČSSR (později ČSFR). Své místo tu měly i některý tituly edice A-Z, které předcházely současné edici Navštivte, a také dva velké turistické bedekry o Československu, po nichž následovaly výrazně modernizované a nesmírně úspěšné tituly Turistický lexikon A-Z (2001) a Cesty za krásou a poznáním (2011). Pozoruhodná byla také ukázka vývoje průvodců po zahraničí, která zahrnovala nejstarší turistické průvodce po Istrii, prvního českého průvodce po Jugoslávii a jeho nová revidovaná vydání z pozdějších let a končila edicí Globus z 90. let včetně posledních modernějších vydání.

Z víc než 1200 vystavených knih, což představuje přibližně jednu třetinu celkové produkce Nakladatelství Olympia, která do dnešních dnů vydala celkem 4 230 titulů, jmenujme ještě namátkou ty nejzajímavější, k nimž bezesporu patřila první v tehdejším ještě Československu vydaná Guinnessova kniha rekordů z roku 1975 nebo výstavní Guinnessova kniha 20. století ve zlaté vazbě, dále třeba obrazové publikace Světová encyklopedie fotbalu, Olympijské hry od Athén k Athénám, 100 let sportu, Zlaté medaile, dále nesmíme vynechat několik vydání Železné Sparty a Věčné Slavie, životopisné knihy o významných českých sportovních osobnostech (Josef Bican, Josef Masopust, Andrej Kvašňák, Horst Sígl, Emil Zátopek, Josef Guth-Jarkovský, Petra Navrátilová) a mohli bychom pokračovat.

Mnoho let bylo doménou Olympie vydávání zejména dvou autorů, a to Krále dostihových detektivek Dicka Francise a tvůrce fenoménu Rychlých šípů Jaroslava Foglara. Oba tito autoři zde byli zastoupeni na samostatných místech a ve velkém stylu. Kromě kompletní produkce zde byla vystavena i starší vydání jejich knih, doprovodné propagační materiály, mnoho originálních artefaktů a také fotografií, které například připomněly návštěvy Dicka Francise v Praze nebo úspěch jaký měl Jaroslav Foglar po prvním porevolučním vydání sešitů Rychlých šípů na Světě knihy na pražském výstavišti v Holešovicích. Návštěvníci si mohli přečíst, jak nalezli tito autoři cestu do edičního plánu Olympie a mnoho dalšího z minulosti nakladatelství.

Samostatné zastoupení měly na výstavě osobnosti zábavního umění spojované s edičním plánem Olympie a v posledních letech také Artesu, který je partnerskou organizací nakladatelství. Vystaveny tu tak byly knihy Waldemara Matušky a Ivana Foustky To všecko vodnes čas… a Svět má 24 hodiny, Miroslava Horníčka Pohlednice z Benátek a Chvála pohybu, kniha Jana Wericha Lincoln 1933, kniha Josefa Laufera Pro srandu králíkům, dále knihy oblíbeného autora Olympie a známého zpěváka Jiřího Štědroně či kniha propojující velké osobnosti zábavního umění s fotbalem Uctívači kulatého božstva od Vaška Vašáka. Řada exponátů z posledních let nesla i logo Artesu, který různými způsoby přispěl na jejich vydání nebo propagaci, a tak se tu v podstatě objevil kompletní společný ediční plán, tedy například knihy Tvůrci zábavy a Nebuď buran! od Václava Soldáta, dále kniha Tomáše Hejny Střípky českého zábavního umění a jejich společná kniha Síň slávy zábavního umění, kniha Ivana Černého Vlasta Burian na scénu! anebo kniha Václava Junka Zábavní umění v šesti kapitolách a jeho mistři, která vyšla jako vůbec první společný projekt.

Výstava s bohatým doprovodným programem představovala historii Olympie v kostce, a to včetně reprodukcí řady dobových dokumentů, jako byly třeba zdravice k historickým výročím Olympie od různých institucí a osobností nebo první smlouva na vydání Dicka Francise. Všechny vystavené exponáty bylo možné volně prolistovat nebo se do nich začíst. To však nebylo to jediné, na c ose mohli návštěvníci těšit. Důležitý byl i doprovodný program, během které vystoupila řada bývalých zaměstnanců i současných autorů. Úvodní slovo měli bývalí ředitelé Nakladatelství Olympia Karel Zelníček a Ladislav Malý. První z nich byl nucen ze zdravotních důvodů hovořit pouze přes telefon na dálku, aby poděkoval přítomným bývalým zaměstnancům a popřál Olympii do budoucna co nejvíc úspěchů. Ladislav Malý kromě svého osobního projevu připojil i oficiální zdravici z vedení České unie sportu, s níž Olympia již od svých počátků intenzivně spolupracuje (původní ČSTV). Závěrečné slovo pronesl nový jednatel společnosti novinář Luboš Procházka.

Velikou radost měli organizátoři z přítomnosti bývalé šéfredaktorky a spisovatelky Slávky Poberové, která nezapomněla připomenout již zmiňovaného Ctibora Rybára. Mezi bývalými zaměstnanci byli i bývalá redaktorka Jolana Barešová a také Zdeněk Pobuda, dnes ředitel vlastního nakladatelství Epocha. Z hostů jmenujme jen namátkou bývalého režiséra, scénáristu a předsedu Artesu Václava Junka, kulturního sociologa Václava Soldáta, novináře a spisovatele Jiřího Poláka, bývalého ředitele české pobočky Microsoftu a jeden čas i ministra financí Ivana Pilného, cestovatele Alenu a Jaroslava Klempířovi, dabingového režiséra a spisovatele Jana Žáčka, režiséra a spisovatele Vladislava Kučíka, sportovního historika Miloslava Jenšíka, sportovní novináře Stanislava Sigmunda a Zdeňka Pavlise a řadu dalších.

Výstava 70 let Nakladatelství Olympia v kostce probíhala v sále Domu U Korycha ve Velkých Přílepech, kde má nakladatelství od roku 2012 své sídlo a od začátku letošního roku také svoji provozovnu. K tomuto velkému výročí připravila Olympia celou řadu zajímavých knih pro své čtenáře. Jednou z nich je publikace Miloslava Jenšíka Tucet pozlacených puků, dále kniha Zdeňka Pavlise k letošnímu Mistrovství Evropy ve fotbale (právě v tisku), román Jana Vavříka Návrat z pekla, sbírka soudniček Ivana Černého Pražský modrovous, životopisně laděná publikace Martina Mahdala Dokumentarista nebo právě připravovaná kniha Slávky Poberové Slova nepadají do prázdna. Dárkem pro Olympii byly hned tři úspěšné tituly letošního edičního plánu, a to Spiknutí od Luboše Procházky, Prezidentský úděl Miloše Zemana a kniha #free speech absolutist k výročí Jany Bobošíkové. Všechny tři se staly bestsellerem. S výročím je ale spojena zejména kniha Tomáše Hejny a kolektivu autorů, která nese stejný název jako uskutečněná výstava a mapuje historii Olympie od jejích počátků po současnost včetně mnoha zajímavostí, které se na výstavu nevešly. Tuto jedinečnou publikaci, která vyšla v počtu pouhých 100 kusů, lze získat pouze přímým objednáním v Olympii.

Za sebe, a věřím, že i za mnoho dalších, chci popřát Olympii ještě mnoho dalších let úspěšného působení na našem knižním trhu, mnoho úspěšných titulů a zajímavých projektů, úspěšné autory, a především co největší tržby.

Jan Steiner