RETRO III. HEDY LAMARR A HANA PODOLSKÁ
Nevím jak vy, ale když se řekne v uměleckých kruzích o někom, že je hvězda – STAR, tak mě nejdříve napadnou ženská jména. Ne, že by muži také nebyli hvězdami stříbrného plátna, ale k ženám mi to více sedí.
Je zajímavé, že o ženách se vyskytuje poměrně méně „veselých historek z natáčení“. Ony si asi na sebe dávaly větší pozor a nešířily o sobě, ani o jiných kolegyních, vyprávění o malérech ani osobních zážitcích nevhodných pro „cizí uši“. Hlavně v minulosti, dneska to v bulvárech ani není tak znát. A co zrovna není pravda, to si bulvární novináři domyslí (nebo vymyslí?).
Velkou roli vždy hrálo, jak jsou „vyvinuté“, jak vypadají, vymykají se svým vzhledem, krásou z běžného standardu. Zjednodušíme si to na sexbomby. Ale neplatilo to absolutně.
Osudy mnoha žen jsou vesměs dostatečně známy, ale pořád se najdou ty, na které je dobře vzpomenout a připomenout si je.
Hedy Lamarr (1914-2000 v USA)
Velká Česko-Rakousko-Americká hvězda, kterou asi už málokdo zná, byla od třicátých let po matce rakouská šlechtična, dcera bankéře, vlastním jménem Hedwiga Eva Marie Kiesler. Patřila dlouhá léta k vídeňské zlaté mládeži, uměla tři jazyky, chodila „do klavíru“, studovala balet a utekla do Berlína k divadlu. I když jí chyběl herecký talent, tak byla označována jako nejkrásnější žena Evropy. Asi proto si zahrála už v několika němých filmech.
V Praze se náhodně potkala s mladým českým režisérem Gustavem Machatým, ten jí nabídl roli ve filmu EXTASE. Zaujala ho svojí krásou, svůdnou figurou a byls ochotná svléknout se před kamerou i zahrát vášnivou milostnou scénu.
Příběh filmu napsal sám Machatý, běžná romantika vztahu mladé sexuálně náruživé ženy mezi starým manželem a mladým milencem. Hrdinka ráda nahá plave v řece a běží nahá lesem, posléze se miluje na chatě a dospěje až k orgasmu.
„Tvrdilo se, že její výraz vrcholné extase byl údajně způsoben tím, že jí režisér píchal špendlíkem do pozadí“.
Film byl na svoji dobu velmi pobuřující. Údajně v USA přicházejícím pánům dokonce předem rozdávali papírové kapesníčky. Bylo to v roce 1932 a byl současně natočen v německé a francouzské verzi. V Německu ho prý na popud Hitlera zakázali, Papež Pius XII. film odsoudil a manžel Hedy se rozčílil natolik, že se snažil všechny kopie filmu skoupit a ženě další hraní zakázal. Ta se tedy v roce 1937 sebrala a utekla mu do Francie a posléze do Ameriky.
Zase měla štěstí, cestou se seznámila se slavným šéfem společnosti MGM (Metro-Goldwyn- Mayer), právě L. B. Mayerem a ten jí vymyslel nové jméno Hedy Lamarr. Natočil s ní řadu lechtivých filmů jako Potupená žena, Milenka z Paříže, Žena živočich a další. Heda v nich byla za sexbombu, ani nemusela moc hrát.
Ovšem její krása inspirovala i známého Walta Disneye, aby převzal její podobu pro roli Sněhurky v legendárním prvním celovečerním animovaném filmu. Jejími partnery byli v dalších letech například Clark Gable, Spencer Tracy, Judy Garland. Titulní roli jí dal „král velkofilmů“ Cecile B. DeMille v biblickém příběhu Samson a Dalila. Ten dokonce získal dva „Oskary“ a o Hedy se psalo jako o nejkrásnější ženě světa.
Během let vystřídala 6 manželů, s žádným nebyla déle než pět let. Měla tři děti, obdivoval jí i dobrodruh a podnikatel Howard Hughes. Posledním manželem byl její rozvodový právník.
Je to k nevíře, ale excelovala i v mnoha technických odborných oblastech. Třeba ve zdánlivých hloupostech. Takže třeba je za vynálezem semaforů, vymyslela šumivé tabletky, svítící obojky pro psy, lepší konstrukci křídel u letadel. Ale hlavně jí napadlo za II. světové války, jak lépe využít změny frekvencí radiových signálů, aby se nedaly odposlouchávat. Vymyslela systém HSS (promiňte, ale vůbec nevím, o co jde), nechala si ho patentovat, nabídla ho USA armádě, ale té se zdál příliš složitý a nepoužitelný. Když patent vypršel, tak ho vojáci „objevili“ znovu a používali ho ve válce ve Vietnamu i jinde. Na základě tohoto systému dodnes pracuje komunikace mobilních telefonů, wi-fi sítě a GPS. V roce 1997 obdržela v USA Uznání za zásluhy o rozvoj elektroniky.
Její filmy, a vlastně ani Extasi u nás moc lidí nezná. Ale až někdy znovu uvidíte Sněhurku, tak to je Hedy Lamarr.
Pražská Coco Chanel – Hana Podolská (1880 – 1972)
Narodila se jako Johana Vošahlíková. První naše módní návrhářka, majitelka Modelového domu Hanna Podolská v Lucerně a později měla celá tři patra v paláci ADRIA na rohu Jungmanovy ulice. Podnikatelka, pořádala první módní přehlídky, měla poprvé u nás profesionální manekýnky. Její šaty, kostýmy i doplňky nosily přední herečky, operní zpěvačka Jarmila Novotná až v Metropolitní opeře v New Yorku, manželka prezidenta Beneše Hana i manželka Tomáše Bati paní Marie. Inspirovala se francouzskou módou, pravidelně jezdila studovat novinky v Paříži.
Uměla si dělat reklamu. Pravidelně vyrážela se svými manekýnkami v jejích modelech na dostihy v Chuchli, ale i na kolonádu v Mariánských Lázních. Její modely nosily největší hvězdy našeho filmu. Adina Mandlová, Lída Baarová, Nataša Gollová a další, ale i známá automobilová závodnice Eliška Junková. Hlavně se hodily ve filmech, protože tehdy nějaké kostýmní výtvarnice vlastně neexistovaly, a tak se používaly kostýmy od Podolské. Třeba ve filmech Katakomby, Maskovaná milenka a jiných.
Snad nejznámější byla Adina Mandlová, která navíc současně dělala Podolské manekýnku. A ta jí oblékala zrovna v nejslavnějším Kristiánovi. Adina měla, jak si možná vybavujete, poněkud hranatější postavu a kostýmy jí ve zvýrazňování její ženskosti hodně pomáhaly.
Paní Podolská byla přísná šéfová, na vše dohlížela, sama dělala zkoušky oblečení podle svých návrhů, ale hlídala si prý i dokonalou krejčovinu a přesné švy. Uměla přátelsky jednat se svými zákaznicemi a vzbuzovat v nich pocit důležitosti a osobní krásy. Dámy jí milovaly.
Její módní dům byl hned v červnu 1948 znárodněn a paní Hana mohla zůstat jen jako řadová švadlena v Oděvní službě Eva. Protože manželka komunistického prezidenta Marta Gottvaldová trvala na tom, že jí bude oblékat Podolská, tak ještě pár let vydržela. Když ale její ochránkyně v roce 1964 zemřela, tak jí hned druhý den propustili. Žila ještě 18 let sama, její syn Viktor s celou rodinou v šedesátých letech emigroval.
Dodnes ale je její jméno v paměti České umělecké historie, nejen filmové. Byla to hvězda.
Václav Soldát
V příštím vyprávění se podíváme na další trochu pozapomenuté hvězdy zábavy.