Slavní v Mariánských Lázních
Kdysi, koncem padesátých let, jsem jako student Hotelové školy v Mariánských Lázních o prázdninách byl na brigádě jako „kulturní referent“, dnes bych se označil spíše jako „animátor“, pro rekreanty ROH (Revoluční odborové hnutí – tak se tomu tenkrát říkalo) v zotavovně s hrdým jménem „Zápotocký“. Dnes je to lázeňský hotel Bohemia v centru lázní, a dříve, ještě začátkem století, to byl hotel Fürstenhof.
V jídelně a současně hlavním sále dominoval velký obraz, který se jmenoval „Kolonáda“, na kterém byli zvěčněni mnozí slavní návštěvníci Mariánských Lázní. Dnes je snad ještě umístěn v hotelu Monty na kopci nad lázněmi a jeho černobílá reprodukce je i v jídelně hotelu Richard proti Pravoslavnému kostelu.
Obraz namaloval tehdy známý český malíř Vladimír Dušek v roce 1912. Zadal mu to majitel hotelu Eduard Baroh. Jsou tu osobnosti, které navštívily lázně v různých časových obdobích, takže se zde ani vesměs nemohly setkat.
Tehdy jsem vždy pří úvodním setkání s rekreanty představoval alespoň některé osobnosti na tomto obrazu. A protože jsem si na památku schoval údaje, kdo je kdo, tak jsem si je při každoročních nostalgických návštěvách „Mariánek“ rád alespoň připomínal a vzpomínal.
Tak mi dovolte, alespoň některé připomenout:

- Pravděpodobně velkokníže Nikolaj Alexandrovič Romanov, syn cara Alexandra II.
- Následník trůnu Rakousko-Uherské monarchie František Ferdinand D´Este, kterého zastřelil anarchista Gavrilo Princip 28. června 1914 v Sarajevu. Atentát byl záminkou k zahájení I. světové války. Princip byl odsouzen k doživotí a zemřel ve vojenské věznici v Terezíně v roce 1918.
- Vedle něj je manželka Žofie Chotková.
- Častým návštěvníkem byl i perský šách Réza Šáh Pahlaví (1878 – 1944).
- To prý byl Mozzafer-ed-Din. Perský šáh.
- Albánský král Ahmed Zogu I. byl původně prezidentem, ale nechal se korunovat za krále.
- Tehdejší opat kláštera Teplá Gilbertt Helmer. Nebýt kláštera v Teplé, asi by nebyly ani Mariánské lázně. Jen pro připomenutí: Velkou zásluhu měl v roce 1805 opat Karel Kaspar Reitenberger (jeho socha stojí na kolonádě poblíž fontány), který podporoval výstavbu lázeňských budov a rozvoj infrastruktury. V roce 1808 sem přišel lékař Johann Josef Nehr, který provedl první lékařské analýzy pramenů a prokázal jejich léčivý účinek.
- Hlavním zahradním architektem byl Václav Skalník (1776 – 1861). Na původní rašeliniště a rozmáčenou půdu nechal z celého světa navézt vhodné stromy a rostliny, založil parky a tím dal lázním jejich přírodní ráz. Vytvořil celou urbanistickou koncepci lázní: hlavní třída, ulice, kolonády, parky aj.
- Bulharský car Ferdinand se narodil ve Vídni jako Ferdinand Maxmilian ze Sasko-lucembursko-gothajské dynastie. V roce 1908 vyhlásil nezávislost Bulharska na Osmanské říši.
- Prý se jen vypráví a nebylo to historicky doloženo. Tato dívka prý byla prodavačka klobouků a modistka slečna Mitzi Pistel – Pistl (opravdu se tak jmenovala) a byla přítelkyní anglického krále Eduarda VII. Ten jí za věrné služby zakoupil dům na hlavní třídě, ve kterém dodnes funguje vyhlášená „Modrá cukrárna“. Dům byl až do padesátých let minulého století majetkem britské královské rodiny. (Jak jsem koupil, tak prodávám!)
- V bílém klobouku je německý císař Vilhelm II. Také se uvádí jako Vilém II. Pruský (1859 – 1941). Byl mj. nejstarším vnukem britské královny Viktorie, která byla jeho babičkou.
- Snad nejslavnější návštěvník, anglický král Eduard VII. (1841 – 1910), který byl dědečkem velké královny Alžběty – Elizabeth II., kterou si ještě dobře pamatujeme. Miloval Mariánské Lázně, navštívil je devětkrát, vždy v srpnu na tři týdny. Zavedl zde golf, hřiště bylo otevřeno v roce 1905 a dnes je jediné osmnáctijamkové hřiště s označením Royal v Evropě. Tento titul dostalo právě od královny Alžběty II. V roce 1904 se zde sešel s císařem Františkem Josefem I. Jejich sochy najdete v centru před hotelem Bohemia.
- To je „nechvalně známý“ anglický politik, předseda vlády Británie před II. Světovou válkou Lord Newill Chamberlain (1869 – 1940). Jeden ze strůjců Mnichovské dohody.
- Vedle stojí další státník, Francouz George Clemenceau.
- Starosta města Vídeň pan Lüger
- Slavná česká operní pěvkyně Ema Destinová (1878 – 1930). Ve dvaceti jí odmítlo Národní divadlo, ale kariéru začala v Berlíně. Pak Metropolitní opera USA, kde zpívala i s Enrico Carusem. Při návratu z USA v roce 1915 byla zadržena C. a k. policií, když převážela zprávy tzv. české mafii a nesměla vystupovat. Žila na svém sídle ve Žďáru nad Sázavou. Po I. světové válce ještě úspěšně vystupovala i v Národním divadle.
- Její sestra Jessie.
- Italský král Viktor Emanuel II. (1820 – 1878). Byl prvním králem sjednocené Itálie od roku 1861 s čestným titulem „Otec vlasti“.
- Ze strany vykukuje část obličeje českého spisovatele a básníka Jana Nerudy.
- A dívenka s kytičkou je vnučka objednatele obrazu pana Baroha.
- Pro malíře nejdůležitějším byl sám objednatel obrazu Eduard Baroh, a tak samozřejmě nesmí na obrazu chybět.
Do Mariánských Lázní jezdilo i mnoho umělců. Na svých skladbách zde pracovali Gustav Mahler nebo Richard Wagner, na golfovém hřišti svůj handicap zlepšoval Rudyard Kipling a své neduhy v lázních léčili Alfred Nobel nebo Maxim Gorkij. Sigmund Freud v bahenní koupeli přemítal o nekonečných hlubinách lidské duše a Thomas Alva Edison zase v pohodlí pětihvězdičkového hotelu Esplanade přemýšlel o dalších vynálezech. Mark Twain svůj pobyt v lázních dokonce popsal v lehce satirickém článku Marienbad – A Health Factory. Upomínky na jejich pobyt dnes najdete při procházkách Mariánskými Lázněmi na každém kroku.
Přeji Vám příjemný pobyt
PhDr. Václav Soldát
