Dobroty u Čapků

Snad všichni umělci měli velmi dobrý vztah k dobrému jídlu i pití. Nejinak tomu bylo i u rodiny Čapků. Dostaly se mi do rukou vzpomínky dlouholeté kuchařky Karla Čapka paní Motlové, a tak se s vámi o některé její recepty podělím.

Když používám označení rodina, tak základem byl spisovatel a dramatik Karel Čapek (1890 – 1938), jeho starší bratr malíř a grafik Josef Čapek (1887 – 1945) a Karlova manželka herečka a spisovatelka Olga Scheinpflugová (1902 – 1968). A k vlastní rodině musíme přidat i stálé návštěvníky, kterými byli známí „Pátečníci“, teda tradiční významní hosté. Především president Tomáš G. Masaryk a jeho syn Jan, malíř Václav Rabas, lékař a spisovatel Vladislav Vančura, spisovatel Karel Poláček, skladatel Jaroslav Křička, spisovatel Josef Kopta, spisovatel Fráňa Šrámek, redaktor a politik Hubert Ripka, novinář a spisovatel Ferdinand Peroutka a mnoho dalších významných osobností kulturního a politického života.

Pro ty se připravovalo občerstvení na každý pátek, vesměs studené mísy, dnes se říká „raut“. Většinou se objednávaly lahůdky od slavného Lipperta: sardinky, očka, nářezy, rostbíf s tatarkou, a pila se Borovička z Valašska a slivovička z Vizovic.

Ale mnozí navštěvovali Karla Čapka, kdy je napadlo. Aby oba bratry známí a personál rozlišovali tak se Karlovi říkalo zásadně „pane doktore“ a Josefovi „pane redaktore“.

Při nejvzácnějších návštěvách to prý všude vonělo, všechno se lesklo a kolem vily obcházela policie, aby střežila hlavu státu.

O vše se starala a pečlivě organizovala Čapkova manželka, známá herečka Olga Scheinpflugová (1902 – 1968).

Ale pojďme chvíli k dobrotám:

Karel Čapek měl rád především prostá jídla, bramborovou polévku, placky, bosáky, o svátcích domácí bramborový salát.

Tak třeba stačily jen obyčejné vařené brambůrky s petrželkou:

Malé brambory, spíše tedy brambůrky nejprve ve slupce uvaříme a oloupeme. Na kastrole rozehřejeme asi dvě lžíce másla (na kilo a půl brambor), brambůrky orestujeme, zasypeme nasekanou petrželí a protřepeme. Petržel se nabalí na brambory, hezky to vypadá, a ještě lépe chutná.

Náročnější jsou ovšem bosáky, někde se jim říká chlupaté knedlíky:

Oškrábané brambory (zhruba kilo) nastrouháme, necháme vystoupit vodu a po chvilce jí slijeme. Přidáme 1 vejce, lžičku soli a pomalu vmícháme 6 lžic hrubé mouky. Těsto dobře vymícháme a pak na zkoušku uvaříme jeden bosák, bychom si ověřili, zda má těsto správnou konzistenci. Těsto vykrajujeme velkou lžicí a vpouštíme opatrně do vařící vody. Občas zamícháme, aby se nepřichytilo ke dnu, vaříme 10 – 15 minut. Po deseti minutách je dobré jeden zkusit, aby se nepřevařily. Výborné je k tomu uzené a zelí, ale lze využít i k dalšímu pečenému masu.

Nemohu si také odpustit krátké připomenutí jednoho Sloupku „O zvláštních vínech“.

„Je-li některé víno tělnaté, proč by se nemohlo vyskytnout víno štíhlé. Dovedu si představit víno robusní a atletické, podsadité a pružné. Jsou vína žoviální a vína melancholická, rád bych poznal víno letory flegmatické, víno povahy něžné, zasněné. Atd, atd,“

Snad nejvíce vychvalovaným bylo „obyčejný“, ale chuťově neobyčejný bramborový salát:

Kilo brambor uvaříme ve slupce den předem. Stejně tak den předem uvaříme jeden malý celer, 4 střední mrkve. Druhý den studené brambory oloupeme a spolu se zeleninou nakrájíme na drobné kostičky. Jednu cibuli nakrájíme nadrobno a tu svaříme v okurkovém láku a necháme vychladnout. Pak veškerou zeleninu i nadrobno krájené sladkokyselé okurky v míse promícháme se zhruba 250 g majolky (nejlépe domácí). Na tento základ střídavě dáváme vrstvu brambor, osolíme a polijeme lžící cibule s lákem, až do úplného spotřebování surovin. Pak vše ještě důkladně promícháme a dáme několik hodin uležet do chladna. Když přesně dodržíme tenhle postup, získáme jemný salát, vhodný nejen k řízkům, ale i smaženým rybám i do studené kuchyně.

A ještě jeden osvědčený trik paní kuchařky:

Když dělala klasické smažené řízky v trojobalu, tak před vložením do pánve ještě jednou protáhla připravený řízek rozšlehaným vajíčkem. Druhý vaječný obal vytvoří totiž okamžitě na povrchu řízku vrstvu, která zabrání jeho vysmažení a vysušení. Věřte, že opravdový labužník tento rozdíl hned pozná.

Tak dobrou chuť!

Václav Soldát