Dvě výročí pro Popelku

„Poprvé – tváře umouněné od popela, ale kominík to není.

Podruhé – klobouk s peřím, luk a kamizola, ale myslivec to není.

Potřetí – Šaty s vlečkou stříbrem vyšívané, ale princezna to není jasný pane.

Kdo je to?“

„NAŠE POPELKA!“

Ano, přátelé, je to neuvěřitelné, ale opět se nám blíží Vánoce a s nimi se po roce vrátí také oblíbená pohádka Tři oříšky pro Popelku jako klasický český evergreen. Tedy abychom byli přesní – česko-německý, protože jde o pohádku koprodukční. Film v režii Václav Vorlíčka se stal již dávno klasikou a je mnohými považován za jednu z nejkrásnějších českých pohádek vůbec. Přitom podoba filmu, jak ho všichni známe, je vlastně dílem náhody. Původně totiž neměla být Popelka na sněhu, ten spíš všechny herce překvapil, a je třeba říct, že ne úplně příjemně. Tento článek ale nebude rozebírat ani strach z koní Pavla Trávníčka, ani skutečnost, že Libuše Šafránková máchala skutečně prádlo v ledovém potoce, nebudeme tu hovořit o nepohodlí, jaké tu zažil na sněhu Jan Libíček a nebudeme hovořit ani o tom, že největší potíže měl Vorlíček s kamerami, protože v zimě vydržely jejich těžké baterie jen asi půl hodiny natáčení v kuse. My si připomeneme, že pohádková postava Popelky má u nás dvě výročí. To první nás jaksi minulo v minulém roce. Od uvedení Třech oříšků pro Popelku uplynulo v roce 2023 již neuvěřitelných 50 let! To druhé je letošní. Uplynulo totiž 55 let od natočení Popelky s Evou Hruškovou a Jiřím Štědroněm v hlavních rolích.

„Tato verze popelky je mou nejoblíbenější, vážou se na ni nejenom krásné vzpomínky z dětství, ale i po stránce kvality, herců a písniček. Paní Hrušková je úžasná herečka a tahle role jí neskutečně sedla. Do role Popelky se nehodí nikdo více než ona. Stejně tak sedla role i paní Medřické, která coby macecha předvedla skvělý výkon. Princ stál též za to, pan král a rádce se zase postarali o spoustu legrace. Popelka s paní Šafránkovou se téhle nemůže vůbec měřit. Tato pohádka u nás doma hraje každé Vánoce několikrát a sem tam i přes rok.“

Lilith03, csfd.cz

Jen jedna z mnoha pozitivních kritik na úžasnou černobílou pohádku natočenou Vlastou Janečkovou v roce 1969, ve které se objevila řada úžasných písniček, které jsou dodnes mezi diváky populární. Ostatně Jiří Štědroň i Eva Hrušková s některými z nich dodnes vystupují, protože si to lidé žádají. „Kdopak mi poradí, jak mezi tolika vybrat tu pravou?“ ptá se v pohádce princ, zatímco Popelka si smutně prozpěvuje: „proč mě nikdo nemá rád, to je to, co mě trápí“. Je to přesně rok, co jsme s Evou Hruškovou natáčeli pořad k výročí 55 let existence Artesu a asi tři měsíce od natáčení talk show s Tomášem Magnuskem, kde jsem se opět s paní Hruškovou setkal. Samozřejmě to nešlo jinak, než si na pohádku zavzpomínat, a paní Hrušková o ní dodnes hovoří velmi pěkně a s radostí. To Jiří Štědroň je poněkud zdrženlivější, když se dostane na přetřes jeho role prince. Nejspíš proto, že se ho na to zejména jeho fanynky ptají opravdu často. Každopádně Jak paní Hrušková, tak i Jiří Štědroň na svoje „herecké partnerství“ nezapomínají. Důkazem je jejich společná píseň Popelka, kde spolu po 55 letech opět společně vystupují v nostalgickém videoklipu, který si nyní můžete přes odkaz pustit.

Popelka 2024 – videoklip – Jiří Štědroň a Eva Hrušková – YouTube

Zajímavostí jistě je, že na začátku natáčení nebyla kupodivu kamera, ale mikrofon v nahrávacím studiu. Režisérka Janečková totiž nejdřív potřebovala vědět, jestli se k sobě oba hlavní protagonisté hlasově hodí. Nakonec nebylo třeba hledat pro písničky jiný hlas, ale i tak byla kvůli kvalitě zvolena varianta, kdy se nejdřív všechny písničky nazkoušela a nahrály ve studiu a teprve potom začalo samotné natáčení. To však nebylo vůbec jednoduché. Eva Hrušková je totiž vůči téměř dvoumetrovému Jiřímu Štědroňovi mnohem drobnější, a tak si museli filmaři poradit s tímto výškovým rozdílem pomocí různých triků. Tehdy nesmírně mladičká herečka (bylo jí 17), kterou dělilo od jejího hereckého partnera celých deset let, měla navíc během natáčení poněkud problémy, protože se do té doby prý nikdy nedotkla muže, a tak pohladit Jiřího Štědroně vyžadovalo notnou dávku odvahy. Přitom pohádka mohla vypadat docela jinak – žhavou kandidátkou na roli Popelky totiž byla i Miluška Voborníková. Osud ale rozhodl jinak, a dobře.

Zatímco k výročí černobílé Popelky vznikla píseň, k 50. výročí Tří oříšků pro Popelku vyšla knížka, kterou nenapsal nikdo jiný než pohádkový princ Pavel Trávníček. Jmenuje se Tři oříšky pro prince a je nádhernou připomínkou této pohádky, která se natáčela v Německu v okolí nádherného zámku Moritzburgu, kde je také k vidění na schodišti stále hojně navštěvovaný Popelčin střevíček. Hned na zadní straně přebalu Trávníček vzpomíná: „Nä koni pro roli prince v Třech oříškách pro Popelku mě učil Tomáš Černý – tehdy mistr republiky v parcuru – u brněnských Ivanovic. Přišel a prohlásil: Tak tohle je kůň, slušně pozdrav. Tak jsem slušně pozdravil ,dobrý den´ a on pokračoval: ,Pamatuj si, že kůň je chytré zvíře, všechno pozná! Doslechl jsem se, že se máš nějak rychle naučit jezdit na koni, tak to vezmeme nějakou svižnější metodou. Vylez si na toho koně a pobídni ho takhle do slabin patama!´ To jsem udělal. Kůň hned poznal, že na něm sedí pitomec a začátečník, takže si mne vůbec nevšímal. Lelkoval očima po krajině. ,Aha, tak takhle by to nešlo´ prohlásil Tomáš, a když jsem nedával pozor, shýbl se pro prkno a zezadu toho koně přetáhl přes zadnici. Kůň vyvalil oči, až mu vylezlo bělmo, a vyrazil se mnou z jízdárny do holé přírody. Pochopil jsem, že mi jde o život. Všechno jsem pustil, chytil jsem se koně kolem krku, protože jeho jediným cílem bylo, jak se toho blbce, co ho musí vozit, co nejrychleji zbavit. A tak si ten chytrák vybíral jen taková místa, kam vlezl on sám.“

Název knihy je poněkud zavádějící a na obálce chybí podtitul, který by upozornil případného čtenáře, že kromě skutečnosti, že vyšla kniha k 50 výročí natočení Třech oříšků pro Popelku, je kniha vlastně životopisem Pavla Trávníčka jako herce a moderátora. Nejde tedy o publikaci věnovanou vyloženě „popelkovskému tématu“, ale o knihu daleko obsáhlejší, která připomíná Trávníčkovi začátky, jeho hereckou kariéru, pořady, které moderoval (docela nedávno jsme zde připomínali DOREMI) a také jeho kariéru herce na prknech různých divadel. Nicméně – kdo by nechtěl pod stromeček knihu o princovi z Popelky?

Písničku od Evy Hruškové a Jiřího Štědroně Vám přinášíme jako ukázku na YouTube. Knihu Pavla Trávníčka Vám nabízíme přes stránky Nakladatelství Olympia, které se knihy ujalo a má ji nyní ve výhradní distribuci. Můžete ji zakoupit přes tento odkaz:

Tři oříšky pro prince – Nakladatelství Olympia s.r.o.

Doufám, že až se letos budete dívat na pohádku o Popelce, a je lhostejno kterou z nich, že si na náš článek vzpomenete, podíváte se i na další naše texty, které se věnují nejen této pohádce, ale i představitelům hlavních rolí, a že si tak užijete tyto nádherné české pohádky o to víc, protože budete znát nějakou tu drobnost navíc.

Tomáš Hejna

Dodatek: Je smutné, že už se nezapomíná jen na staré české tradice, ale i na ty novější. Umí si s nad někdo z nás představit, že by se Popelka nevysílala alespoň na jedné z velkých českých televizních stanic? Naopak. Pamatuji si roky, kdy se vysílala s velkým úspěchem pár dní za sebou i na více kanálech. Letos tomu tak nejspíš poprvé bude! Popelka by se totiž měla objevit jen na televizi Seznam, která prý koupila pro letošní rok výhradní práva na vysílání. Proti TV Seznam nejsem nijak zaujatý, ale mrzí mne, že se ostatní, včetně České televize, Popelky tak brzy vzdali.

Autor