Senzační svět literatury – Magdalena Rettigová

„Hoď do toho kopu vajec,“ říkají občas v žertu kuchařky, když to někdo přehání s ingrediencemi. Tento výrok odpovídá první velké české kuchařské knize Magdaleny Dobromily Rettigové, která vyšla poprvé v roce 1826. Od té doby se používala běžně víc než století. Byly v ní recepty levné i recepty pro velkolepé hostiny, ovšem v řadě případů bychom dnes její návody použili jen stěží. Kde třeba dnes sežene mísu raků nebo maso z nutrie? Pozoruhodný byl ovšem i její život. Podívejme se n pár drobností z něj.

Život není peříčko

Za první českou feministku můžeme označit rozhodně Magdalenu Dobromilu Rettigovou, původně Artmannovou, autorku první české kuchařské knihy Domácí kuchařka aneb Pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské. Rettigová to však neměla v mládí lehké. V pěti jí matka dala do ruky pletací jehlice, aby si upletla rukavice sama, v šesti spálila panenku od dědy, protože na hraní byla příliš velká. Uměla brzy vše kolem šití, pletení a paličkování a také péče o domácnost. Když jí zemřel otec, přišla o šanci na věno, a tak se musela zalíbit mužům jinak. Protože byla krásná, důvtipná a vnadná, nebyl to takový problém. Ze všech nápadníků si vybrala pomenšího právníka Jana Rettiga. Nebyl nejbohatší, ale byl k ní hodný a byl jí sympatický. Měl pochopení pro její vlastenecké práce. Až později Rettigová zjistila, že manželství s o jedenáct let starším mužem možná nebylo to pravé. Přes to spolu byli šťastní a měli spolu dceru, na kterou byli pyšní.

První česká feministka

I když Rettigová je považována za českou autorku, ve skutečnosti pocházela ze smíšené rodiny, která se silně přikláněla k němčině a pražskému německému prostředí. V Němčině byla také vychována a česky se učila sama – jen s menší pomocí některých spisovatelů a spisovatelek, s nimiž se díky postavení svého manžela setkávala v různých domácnostech na večírcích. Vlastenci ji podporovali a někteří dokonce nutili, aby začala psát. Jenomže trvalo skoro deset let, než se naučila psát skutečně kvalitní češtinou. Do té doby učila dívky domácím pracím, ale také morálce, protože i když její názory byly pokrokové, stejně byla ovlivněna výchovou své matky a pociťovala k mužům úctu. Když se ale Rettigová naučila česky natolik dobře, že mohla i psát, začal psát mravoučné povídky a brožury pro české dívky, kde jim radila s domácími pracemi. Vrcholem její tvorby potom byla obsáhlá kuchařská kniha Domácí kuchařka aneb Pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské. K okolo pěti stům receptům přidala i četné rady do života v domácnosti, a tak aniž by to věděly vlastně řadu žen a dívek nenásilně učila i česky.

Slavná dcera slavné ženy

I když se Rettigová proslavila jako jedna z prvních českých spisovatelek a feministek, její dcera nešla v jejích šlépějích. Ze všech dětí se nakonec dospělosti dožily pouze tři, a to Jiřina Milina, Karel a Josef Liboslav. Karel se stal obyčejným a nevýrazným tiskařem, Josef Liboslav duchovním, ale na Jiřinu Milinu, známou jako Jetty, mohli být rodiče skutečně hrdí, alespoň z části. Měla obrovský pěvecký talent, a tak ji rodiče zajistili kvalitní učitelku. Jiřina se nakonec stala zpěvačkou a herečkou ve stavovském divadle, kde excelovala ve svém debutu Lidušky v Tylově Fidlovačce. Brzy se ze Stavovského divadla dostala do Štýrského Hradce, Vídně a dál. I když její matka byla tvrdá zastánkyně mravních principů, Jindřiška se na jedné štaci spustila s některým ze svých kolegů, a tak měla nemanželské dítě. Nelibosti své matky se vyhnula jen svojí předčasnou smrtí v pouhých čtyřiceti jedna letech.

Kuchařský bestseller

Kniha Magdaleny Dobromily Rettigové Domácí kuchařka aneb Pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské byla ve své době stejným bestsellerem, jako jsou dnes kuchařské knihy Zdeňka Polraicha nebo Emanuela Ridiho. Jen za jejího života vyšla tato kniha čtyřikrát česky a čtyřikrát německy. Šlo o neprodávanější knihu tohoto druhu vůbec a Rettigová v ní kromě jiného uvedla i řadu zcela nových českých kuchařských výrazů, kterými obohatila český jazyk. Když zemřela, její dílo žilo dál, a tak dnes můžeme hovořit o přibližně padesáti vydáních její kuchařské knihy v češtině a deseti vydáních německy. Poslední české vydání se objevilo v roce 2016.

Tomáš Hejna