Věčně skvělá Libuše Šafránková – pozvánka na výstavu ve Strahovském klášteře
Libuše Šafránková jak ji máme rádi – to je oficiální název výstavy, která se právě koná v prostorách Strahovského kláštera, konkrétně v části, kde se také nachází klášterní obrazárna. Klidně by se ale dal název výstavy změnit na Věčně skvělá Libuše Šafránková, protože zájem o výstavu je tak veliký, že ji organizátoři prodloužili o celých patnáct dní. Nedivím se. Já sám jsem stál na lístky tři čtvrtě hodiny ve frontě. Se mnou tu stáli babičky, dědečkové, vrstevníci mých rodičů, moji vrstevníci s dětmi. „To je ta paní, co hrála v Popelce,“ vysvětlovala jedna maminka své dceři, když se ptala, kam to jdou. A asi šestiletá holčička hned věděla a těšila se.
Vstupné sice stojí 190 korun na osobu (dospělý), ale rozhodně není čeho litovat. Ostatně kdekoliv v zahraničí byste platili nemenší částku za jakékoliv vstupné do muzea, galerie nebo hradu a zámku. Navíc se dostanete do nádherných prostor kláštera i do obrazárny v ceně. Ale zpátky k věci: výstava zabírá tři chodby velké klášterní dvorany, přirozeně kryté, a jeden velký výstavní sál. Téměř nic se neschovává za sklem, všechny exponáty jsou od lidí doslova na dosah ruky, což samozřejmě není pozvánka pro všetečné ruce příchozích. Člověk má ale dojem, že postavy z různých filmů a televizních inscenací, které Libuše Šafránková ztvárnila za svoji hereckou kariéru, stojí vedle něj. Některé, jako třeba Popelka, Malá mořská víla, Jana z Jak utopit doktora Mráčka, Zuzana z filmu Můj brácha má prima bráchu, Helena Vránová z Vrchní, prchni! A další jsou známé, další už jsou vyloženě záležitostí pro ty, kteří nepřestali Libuši Šafránovou sledovat po celou dobu její kariéry. Proto tu můžeme vidět kostýmy z inscenace Dickensova Pickwickova klubu a mnoho dalších (mimochodem důkaz neschopnosti České televize reprízovat kvalitní produkci z vlastního archivu). A víte, jak se říká, že kamera zkresluje? Vůbec! Kostýmy jsou originály zapůjčené z různých sbírek a Libuše Šafránková byla opravdu tak nádherné štíhlá, jak ji známe z obrazovek.
Součástí výstavy je malá ukázka osobních předmětů, ale především působivý dokument, kde o sobě a své kariéře Libuše Šafránková hovoří, a kde na ni vzpomínají i další, třeba pan režisér Vorlíček. Nechybí ani záběry z různých rolí, včetně úžasných pohádek jako je Halíbela a nebo Micimutr. Na klášterní chodbu se vešel i Velorex, známý z filmu Vrchní, prchni! například hláškou: „Já nevím, já to dávám do čistírny.“ Hlas Libuše Šafránkové zní také z nahrávky pohádek pro děti. Těm je věnována celá jedna část, kde si na své přijdou zejména holčičky a dívky. Mohou si totiž obléct pohádkové šaty nebo se nechat vyfotografovat jako součást fotografií z různých pohádkových rolí. Populární je prý zejména ta, kde je Princ a Večernice.
Stísněně působí na člověka jedna z výstavních ploch, která je vyloženě věnována památce Libuše Šafránkové se vzkazy od jejích kolegů a přátel, zanechaných po jejím úmrtí v minulém roce (+9. června2021). Také Josefu Abrhámovi je věnována jedna část výstavy, a samozřejmě jejich četným společným rolím. Ty velké televizní, filmové i divadelní, v nichž Libuše Šafránková vcházela k divákům skrz obrazovku nebo na divadelních prknech, jsou zde rovněž vyjmenovány v působivém výčtu.
Výstava potrvá do 15. ledna příštího roku. Otevřeno by mělo být každý den do 17 hodin, přesto doporučuji otevírací dobu si ověřit, třeba na stránkách cokdyvpraze.cz nebo na webu Strahovského kláštera strahovskyklaster.cz. Rozhodně nebudete litovat ani času ve frontě, ani ceny a už vůbec ne času, který věnujete prohlídce. Stojí totiž opravdu za to, a i při zběžném prohlédnutí všech exponátu tu klidně zůstanete dvě hodiny, aniž byste to postřehli. Proč by ne? Vždyť zavzpomínat na všechny ty báječné role oblíbené Libušky Šafránkové stojí za to.
Tomáš Hejna
