Karel Vlach to předvídal

Já už vím, co s tím!

Tak mě zrovna napadlo, že současný problém genderové společnosti, alespoň jeden, byl už dávno vyřešen.

Muž, žena, třetí, páté až šedesáté druhé jiné pohlaví. Ale, jak s nimi jednat, mluvit?

Kdysi jsem na přednáškách vysvětloval, že v současné době se ve světě už nepřechylují příjmení osob, jako u nás. Tedy u nás paní Nováková, ale ve světě se užívá paní – Mrs. Novak. Pokud vím, tak už i u nás je to v nějaké vyhlášce povoleno u žen jiné státní příslušnosti, cizince, nebo, když si to sama vyžádá. Jsme prostě už světoví.

Jeden můj bankovní kolega ale po roce devadesát řešil protokolární problém. Připravoval jakési mezinárodní setkání bankéřů a z Finska mu přišlo, že je delegován/a jméno „XYZ“. A teď, je to muž nebo žena? Nebylo tam ani běžné Mr. či Mrs. A teď: kam ho či jí posadit, jak ubytovat, jaký doprovodný program (na pivo či víno, nebo na módu???). Skoro tři dny měl starosti, než diplomaticky zjistil, že to je žena.

U mužů jsem doporučoval, že pánové zejména staršího věku rádi slyší spíše oslovení pane Nováku (tedy v 5. pádě), než Novák. Dodnes mi zní v uších povel z vojny „Vojín Soldát, zařaďte se!“

Ještě je lépe, když má někdo titul, tak paní inženýrko, doktorko, u pánů samozřejmě v mužském rodě a pátém pádě. Tak nás to tenkrát učili. Už je to dlouho. Klasika.

Čas „oponou trhnul“ a teď někdo řeší, jak koho nově oslovovat.

Já už to ale vím, respektive vzpomněl jsem si, že už dávno kapelník Karel Vlach každému „onikal“: „Poslechnou…!“.

Takže jsem občas slýchával „Poslechnou, pane doktor…, to je nemravné!“, když jsem mu říkal, že jeho slavný orchestr má na plese Květů hrát až od deseti večer. Ale uznal, že se ty čtyři největší orchestry (Vlach, Hybš, Zahradník a Vobruba) musí v čase střídat.

Poslechnou, ono to určitě časem také nějak dopadne.

Václav Soldát