Opožděná recenze

Tak zase jdu s křížkem po funuse, jak se tak říká. Ale přísahám na chlazenou plzeňskou dvanáctku, že jsem si této knížky opravdu dřív nevšiml, až na konci minulého roku v knižním výprodeji. Snad jsem nějakou dobu věnoval pozornost až příliš jiným tématům, možná mne odradilo jméno autora, jehož jiné knihy nepatří už řadu let mezi můj běžný výběr. Jen tak si mohu vysvětlit, že kniha vyšla už v roce 2019 a ji držím v ruce až nyní, po pěti letech, kdy se u Kanzelsbergra prodává za 129 korun.

Knihu Tajemná tvář s podtitulem Záhady a tajemství v životě a díle Karla Hynka Máchy napsal úspěšný český spisovatel a také režisér Aleš Česal. Proč jsem ho hned v úvodu zařadil mezi autory, o jejichž knihy nejevím přílišný zájem? Není v tom nic osobního, dokonce si pracovitosti a celkově práce pana Česala velice vážím, většina jeho knih se však zabývá tématy záhad a paranolmálních jevů, což platí i pro jeho filmové projekty, které točí hlavně ve spolupráci s Českou televizí. Přiznávám, že jako student jsem před mnoha lety i já propadl kouzlu záhad a tajemna, hltal jsem všechny záhadologické knihy, které byly k dostání. Jenomže – ten čas už skončil, smysl pro realismus převládl. A tak mi Aleš Česal více méně vypadl z hledáčku. Když jsem potom narazil na zmíněnou knihu, chvíli jsem váhal. Ale protože Karel Hynek Mácha je autorem hluboko zakořeněným v mém srdci, musel jsem knihu mít. A neprodělal jsem, ani neprohloupil…

Podtitul o záhadách a tajemství Máchova života je v tomto případě nonsens, protože ať už bereme život Karla Hynka Máchy z jakéhokoliv úhlu pohledu, jinými slovy než záhadný nebo tajemný ho nelze zkrátka popsat. Mácha je fenomén – všichni o něm víme, všichni ho známe, a přesto ho vlastně nikdo nezná. Vždyť už jen jeho podoba je naprostou záhadou, přestože existuje hned několik portrétů, které ho mají zachycovat. Ani jeho popis nesouhlasí, i když se o něj pokusilo hned několik jeho blízkých přátel, a tak je co srovnávat. On sám se potom zasloužil o vyloženě detektivní pátrání po obsahu jeho zašifrovaného deníku. A jaké bylo překvapení všech, když autor nejromantičtější básně české poezie popisoval v tomto zašifrovaném textu svůj sexuální život až do nejintimnějších detailů, a to jazykem básníka v mnoha směrech až nehodným. A co jeho dílo? Máte dojem, že ho znáte dobře? A četli jste jeho německé verše, kterých je víc než těch českých?

Aleš Česal se podle mě výjimečně vyhnul těm nejdivočejším teoriím a v knize se vyjadřuje jako profesionální badatel, který řeší otázky kolem Karla Hynka Máchy se značným nadhledem. A nejen to. Spolu se záhadami kolem Karla Hynka Máchy se věnuje velmi detailně i prostředí, ve kterém se Mácha pohyboval, osobnostem, které kolem něj žily, které se s ní mznaly a které na něj určitým způsobem navazovaly. Zajímavá je například kapitola, která popisuje historii Karlova náměstí a vliv tohoto prostředí na Máchovu psychiku a životní postoje. Připomíná pražského purkrabího hraběte Wallise, který byl známý svojí krutostí, jíž ztrpčoval život všem obyvatelům Prahy. Známý? Cílím nyní otázku na rodilé Pražany – kolik z vás o něm kdy slyšelo? Přesto hrál svoji roli i v životě Máchy, a Aleš Čeněk tuto roli výjimečně připomíná. A potom tu byl genius loci samotného Karlova náměstí, kde měl jeho otec krupařský krám, a kde Mácha napsal v přítmí malé světničky svůj Máj. Náměstí opředené pověstmi o podzemních chodbách, popravčím kameni, tajných společenstvech, alchymistech spojených s ďáblem.

V dalších kapitolách rozebírá autor kromě prostředí také další aspekty, které Máchu ovlivňovaly. Bylo to i jeho popírání Boha, které ale hraničilo s jeho vírou v nadpřirozeno a duchovno. Jeho smysl pro symbolismus, který se mísil s jeho až pedantsky detailním způsobem zapisování všedního života.

Na rozdíl od jiných autorů, kteří se vydávají za znalce Máchy a jeho díla, se Česal věnuje tématice skutečně do hloubky, využívá i zdroje, na které jiní nepomysleli, odkazuje se i ve vedlejších tématech na tolik podkladů, že nikoho nenechává na pochybách o jeho erudovanosti ve výkladu. Ostatně tento fakt je znát i na počtu dobových citací, které v knize uplatňuje a povyšuje na souvislou součást průvodního textu a vlastní myšlenky. Zároveň s tím autor knihu doplnil množstvím obrazového materiálu, který tvoří plynulou součást textu a dokresluje ho, dělá ho přitažlivějším. Nejde ale o prvoplánové lákadlo a past na čtenáře. I když zdánlivě některé ilustrace nesouvisí s textem, při hlubším zamyšlení navozují často atmosféru, v níž se Mácha pohyboval, kterou zažil, o které určitým způsobem smýšlel, která ho formovala. Tématika tajemna, tématika záhadna, tématika smrti!

Část své knihy staví Česla i na práci svých předchůdců, kteří se snažili Máchu charakterizovat a rozebírat z mnoha úhlů pohledu a na základě mnoha nejrůznějších, často značně výstředních myšlenek a názorů. Ty ale autor nestaví na piedestal, nevnucuje je jako jediné řešení čtenáři, který se o toto téma zajímá, ale prostřednictvím citací a také svých vývodů z nich nabízí zájemcům prostor pro vlastní názor, pro osobní úsudek. Oceňuji to zejména z toho důvodu, že zde nabízí také mnoha autory předkládanou teorii o účasti Máchy v některém z tajných spolků, které tehdy v našem prostoru působily. Nabízí se Svobodní zednáři, Ilumitáni, Česal zmiňuje také Karbonáře a další možnosti. Sám se ale v tomto případě nestaví s definitivním rozhodnutím ani na jednu stranu. Místo toho ponechává otevřený pohled na věc, nabízí prostor vlastnímu názoru čtenáře a jeho představivosti.

Česal, spolu s Otokarem Fischerem, na kterého se odkazuje, předkládá čtenáři důkazy o řadě symbolů v Máchově díle, které se podobají zednářské symbolice, jejichž výklad ale může mít mnohem více rovin. V tomto duchu bychom mohli pokračovat ještě dál.

V knize je připomínána například skutečnost, že podoba Karla Hynka Máchy, přestože máme po ruce kresby jeho současníků i umělců, kteří vycházeli z popisu jeho přátel, je dodnes absolutně neznámá, pouze se o ní dohadujeme. Stejně tak se dohadujeme o skutečném rozsahu jeho díla, vedle toho si můžeme položit otázku, kolik toho skutečně zbylo z jeho osobních deníků a poznámek, jestli je máme všechny, jestli alespoň část z nich někdo nezničil před rozluštěním. A vedle toho se ještě ptejme tak, jako Česla – co ještě ovlivňovalo jeho život, jeho postoje, názory, jeho strachy, kde se vzali jeho démoni.

To vše a ještě mnohem víc ve své knize předkládá čtenářům Aleš Česal. Jeho pojetí je originální, na problematiku života a díla Máchy se dívá pod určitým úhlem zasvěceného badatele, který hledá odpovědi na základě dostupných pramenů. A pod tímto úhlem zároveň vyhodnocuje celkový obraz Karla Hynka Máchy s jediným reálným „vývodem“ – jeho osoba i osobnost jsou celkově záhadou, která v české společnosti přetrvávala a přetrvává. Informace, které o jeho životě máme, budí v mnoha případech rozpaky, jsou plné neprobádaných míst, otazníků. A Aleš Česal na tyto otázky nenabízí jednoznačné odpovědi, ale předkládá možnosti, teorie, verze. Zkrátka dává zájemcům a čtenářům možnost volby.

O Karlu Hynku Máchovi jsem napsal už celou řadu článků, rozebíral jsem v nich jeho rodinné dopisy, dopisy přátelům, informace o Lori, psal jsem o jeho vztahu k Žižkovu, o rozdílech ve vydáních Máje, o jeho sobě v celkovém vztahu k dalším osobnostem literátů jeho generace. Vždy jsem se držel faktů, psal jsem jen o tom, co bylo zřejmé. Ale protože Mácha je od mých studentských let na špičce mého zájmu o českou literaturu 19. století, vnímám ho jako nejzajímavější osobnost této literární generace, celé generace 19. století. Ale podobně jako desítky badatelů i já za ty roky, co hledám kdejakou informaci o Máchovi a jeho díle, nacházím jen tmu, otázky, otazníky. A tak bedru práci pana Česala dvojím metrem. Především jde o kvalitní knihu na téma otevřených otázek kolem osoby Karla Hynka Máchy. A potom jde o dílo, které po dlouhé době zájemcům o toto téma nabízí i ucelený přehled dostupných pramenů, které by měli znát, a k tomu je také v různých okamžicích knihy vysvětluje. A to je nejspíš to nejcennější, co může tato kniha nabídnout. Ze všech těchto důvodů ji naprosto a jednoznačně doporučuji, a to ne jako knihu senzační, ale jako knihu velmi poučnou, jako návod, jak se dá na K. H. Máchu i jeho dílo opravdu dívat.

Tomáš Hejna