Půvabná komediantka Jitka Molavcová

Je to právě dnes, 17. března 1950, kdy se narodila tahle nestárnoucí, usměvavá a skromná komička. Když jí na scéně poprvé viděl Jan Werich, tak jí přišel poblahopřát se slovy „Molavcová, vy jste ale komediant, kolik Vám je? Vy jste ale taky stará bréca!“, ale hned na to jí ještě poslal přání: „Molavcová, Vy přece víte, že Vás miluju! Váš Jan Werich“. To jí bylo 26 let. Jitka to v našem rozhovoru komentovala:

„Vzpomínám na dvojici klaunů, kterou jsme s Jiřím Suchým vytvořili v představení Golema na scéně Hudebního divadla v Karlíně. Hráli jsme role, které kdysi hrávali Voskovec a Werich. Byl to totiž nápad Jana Wericha, abychom tu dvojici hráli my. Já byla Pavel Popel z Lomnice nad Popelkou (kdysi hrával Werich), a Jiří Suchý hrál roli za Voskovce „Prach z Prachatic“. Zpívali jsme překrásné melodie Jaroslava Ježka: „My jsme ti stoprocentní muži“, „Šaty dělaj´ člověka“. Bylo to ohromný!!!“

A ještě jedna vzpomínka na její úplné začátky:

Ve 4 letech jsem se ocitla v kabaretu U Sv. Tomáše na mikulášské nadílce. Pan konferenciér tehdy vyzval přítomné děti, aby zazpívaly či zarecitovaly nějakou básničku, písničku. Dodala jsem si odvahy a přilezla jsem na jeviště. K mikrofonu mi přistavili židli a já spustila: „Mým domovem tichá je putika, mou tohou je sklenice plná…“ Maminka omdlela, tatínek utekl, ale já tehdy získala oříškovou čokoládu jako první honorář a tehdy se zrodil sen stát se herečkou a jako honoráře dostávat oříškové čokolády. Když se mě tehdy někdo zeptal: „Holčičko, čím bys chtěla být“, odpověděla jsem: „Herečkou, nebo je mi to jedno“. 

V Semaforu ale byla od svých dvaceti let. Když vyhrála amatérskou soutěž Talent 70, tak si jí vybrali Suchý a Šlitr do svého souboru, kde začínala jako součást jejich doprovodného sboru a šansoniérka. Nejen, že dokonale „zapadla“, ale dostávala stále více příležitostí. Měla jednoduše talent, její jemný dívčí soprán krásně zněl, byla stále usměvavá, skromná a nevtíravá. A postupně se stále více prosazovala jako svérázná komička. A žen – komiček – je pořád jako šafránu.

Velkou roli mělas poprvé v legendární Kytici, pak v Elektrické pumě. Ale hrála a zpívala ve všech dalších představeních. Po tragické smrti Jiřího Šlitra, hledal Suchý jiného partnera a zrodila se Melicharová. Zamilovaná a naivní hospodyně ve dvojici Jonáš a Melicharová. Dodnes jevištní partnerka Jiřího Suchého ve všech jeho vystoupeních.

Nejen že krásně zpívá, ale umí hrát na téměř dvacet hudebních nástrojů, píše knížky pro děti, moderuje dětské televizní programy. Dělá i osobité koláže, vždyť absolvovala grafickou průmyslovku.

Její také životní rolí, ve které prokázala svoji hereckou, pěveckou, ale i taneční všestrannost byla hlavní role ve slavnému muzikálu Hello Dolly v Hudebním divadle v Karlíně v devadesátých letech. Nijak si nezadala s Barbrou Straisandovou ze slavného Hollywoodského filmu. Za tuto roli obdržela cenu Thalie v roce 1996.

Od sedmdesátých let se téměř pravidelně potkáváme, hlavně nyní každoročně na předávání ocenění MISTR zábavního umění. Sama je obdržela jako jedna z prvních a je současně v Síni slávy.

Dovoluji si tedy tvrdit, že Jitka Molavcová, je nejen herecká „kominda“. Ale všestranná umělkyně v těžkém uměleckém žánru zábavy. Nesmírně skromná, pracovitá, milá ke všem lidem okolo. Žádné hvězdné manýry, i když je nesporná hvězda.

Za všechny kamarády z Uměleckého sdružení ARTES jí přeji v životě i práci spokojenost, hodně alespoň drobných radostí a samé zdraví!!

Václav Soldát