Impérium moravského knihaře – Josef Jiří Trassler a jeho tiskárny
Všichni známe Jiřího Melantricha z Aventina, jeho syna Daniela Adama z Veleslavína, Václava Matěje Kraméria, otce a syna Vilímky, Františka Topiče nebo Jana Ottu – tedy alespoň to předpokládám, pokud to tak není, omlouvám se. Jsou to ovšem ikony českého nakladatelského světa a jeho základní kameny, alespoň jedny z těch nejvýznamnějších. Za nimi ale byla celá řada dalších nakladatelů, vydavatelů, tiskařů a knihkupců, kteří rovněž přispívali řadou velkých literárních počinů do české bibliografie. Tedy přesněji do seznamu knih vydaných na našem území, protože mezi nimi nebyly jen knihy v češtině, ale také v němčině, občas v polštině a sem tam i nějaké té maďarštině. Mezi nimi byl i dnes málo komu známý Josef Jiří Trassler z Moravy.
Do dějin se zapsal především jako moravský podnikatel, ale jako celá řada dalších Moraváků se narodil ve Vídni, a to 5. května 1759. Tam také ve vyhlášené Trattnerově tiskárně získal své první zkušenosti jako tiskař. Zůstat zde ale nechtěl. V roce 1777 se přestěhoval do Olomouce, kde se stal faktorem (vedoucí pracovník tiskárny) v Hirnleho tiskárně. Zde se naučil novým dovednostem a především získal zkušenosti s vedením podřízených, což bylo důležité východisko pro jeho budoucí vlastní podnikání. V Olomouci nakonec zůstal celé tři roky a sbíral zkušenosti a především kontakty.
Psal se rok 1780 a pro Trasslera nastal další mezník v jeho životě. Nejspíš ten úplně nejvíc klíčový ze všech. Přestěhoval se do Opavy, hlavního města Slezska, kde od vdovy po Josefu Gabrielovi zakoupil zavedenou tiskárnu. Zde využil veškerých svých do té doby nabytých znalostí a zkušeností, aby rozjel svůj vlastní podnik. A dařilo se mu velice dobře, například úspěšně vydal rozsáhlé dílo Kneiflova topografie Slezska, což ocenily jak zdejší intelektuální, tak zejména vlastenecké kruhy. Stal se z něj úspěšný podnikatel a nakladatel, tak mimo jiné také od roku 1811 vydavatel novin Troppauer Zeitung (původně Österreichische Kriegs Und Friedens-Chronik). A protože měl talent pro podnikání a nechyběla mu odvaha riskovat, začal zde dokonce v roce 1788 vyrábět hrací karty, které se brzy staly proslulými po celém Slezsku i Moravě.
Rozvoj jeho podnikání doprovázely četné novinky. Tak například ke své tiskárně a vydavatelství otevřel i vlastní knihkupectví, anebo při své produkci zorganizoval jeden z prvních čtenářských klubů. Ten měl v době největšího rozmachu až pět tisíc členů a zajišťoval mu pravidelný odběr jím tištěných a vydávaných knih. Jeho tiskárna v roce 1782 zaměstnávala již dvacet čtyři tiskařů, což byl na tehdejší dobu vysoký počet. Opavský úspěch ale Trasslera rozhodně neukolébal. Jako výborný a úspěšný obchodník s dobrým odhadem situace se rozhodl expandovat, a tak se po šesti letech přesunul do Brna, kde založil už v roce 1786 další tiskařský závod.
Trassler byl uvědomělý podnikatel a obchodník. Uvědomoval si, že původní technologie jsou již často zastaralé a na trh nastupují nové postupy a tiskařské stroje. Snažil se aplikovat do výroby co nejvíc novinek. Vedlo to dokonce i k založení jeho vlastní písmolijny a měditiskárny. I v Brně měl obrovský úspěch. Kromě tiskárny otevřel knihkupectví a začal vydávat další místní periodikum Der Wohltätige, také časopis Allgemeines europäisches Journal (připomínající dnešní časopis 100+1), který přinášel překladové články ze zahraničí i z jiných částí Čech a Moravy. V roce 1811 si s Brněnským knihkupcem Johannem Georgem Gastlem zažádal Trassler o povolení na zřízení veřejné knihovny. To skutečně dostali, a tak začal Trassler knihy i půjčovat. Protože v té době mělo Brno velkou část občanů německé národnosti, šlo především o knihy tištěné v němčině, i když Trasslerova tiskárna vydávala i řadu knih v českém jazyce.
Trassler rozšířil své obchodní impérium i o další města monarchie, například o Jihlavu (1788) nebo o Krakov (1796, zrušeno 1809 a přesunuto do Brna). Jeho impérium tedy zahrnovalo čtyři tiskárny a několik knihkupectví včetně knihovny v Brně a několika periodik. Na jeho dobu šlo o skutečně rozsáhlý koncern, který po jeho smrti 23. června 1816 převzali jeho synové Johan a Adolf. Ti tiskárny v roce 1832 prodali Rudolfu Rohrerovi a zbytek, který si ponechali, tedy kamenotiskárnu a knihkupectví, prodali v roce 1839. Tím se Tresslerův nakladatelský, vydavatelský a knihkupecký koncern přesunul do jiných rukou a vlastně jako samostatná společnost zanikl.
Pozapomenutý Josef Jiří Trassler se svými úspěchy vyrovnal Vilímkovi i Topičovi a rozsahem svého podniku je dokonce i předčil. Vynikal jako schopný podnikatel se schopností aktivně reagovat na aktuální stav trhu a novinky v technologiích, osvětě oddaný člověk, který vynaložil velké úsilí pro rozvoj čtenářství – protože to bylo v jeho zájmu. Dnes zůstává jeho osobnost v pozadí dějin a jeho úspěchy jsou jen sem tam zmiňovány v odborných publikacích a učebnicích dějepisu – tak výjimečně, že najít jeho jméno bývá opravdu velice těžké. Přitom by se dalo říci, že měl mezi nakladateli a tiskaři v mnoha ohledech i úlohu průkopníka a vizionáře.
Tomáš Hejna
