Psalo se před sto lety!
Film je s námi už víc než sto let, a za tu dobu se toho mnoho odehrálo. Především ale mnoho filmů definitivně upadlo v zapomnění, protože z těch tisíců více či méně zdařilých nebo naopak žalostně špatných filmových produkcí si nesmrtelnost získalo jen naprosté minimum. A tak můžeme číst v dobovém tisku o mnoha filmových produkcích, o nichž už nikdo ani neví. Přibližně před sto lety se takto psalo v Českém filmovém zpravodaji o nám již neznámém filmu s exotickým názvem TU-TEN-KÁMEN.
„Tento pátek mnohý Pražan vylekán uskočil stranou, když zčistajasna spatřil koně Tu-ten-kámenova uvázaného ke stromu před Hvězdou. Vidět frontu stojících elektrik, nebo spadlý dům, to není již takovou vzácností, ale kůň Tu-ten-kámena, to je pro Prahu něco zbrusu nového. A kdo by se neulekl. Koňská, či pakoňská hlava egyptských forem, nekonečné tělo, srnčí nohy, vzhůru zatočený ocas, zkrátka válečný Pegas slavného faraona, historický koník, seskočivší z egyptské pyramidy přímo na Václavské náměstí. Mlčenlivé zvíře, obklopenou jsouc zvědavými Pražany, významně napovídalo, že uvnitř se odehrává něco velkého, čehož je významným symbolem. A také že ano! Vchod do Hvězdy střežen je dvěma strážci faraonova hrobu a dále v nádvoří vítá nás improvizovaný sarkofág, na němž je vystavena mumie Tu-ten-kámen. Že sarkofág svým tajemným pláštěm, který připomíná nám zašlá tisíciletí, zakrývá letní restauraci a že za jeho stěnou se milí Pražané zcela prozaicky krmí – s tím se musíme již sami smířit. Svět je dnes beztoho samý klam a mam. Vždycky jsem si myslel, že nejlepší obchody provozují lidé, kteří prodávají jídlo. Říká se přece: Jíst se musí a před tím jde všechno stranou. A teď vidím, že jsem se mýlil. Jak lidé uviděli tu koňskou nestvůru a tu mumii, tlačili se do Hvězdy jako za lijáku do elektriky. Pan Vostrovský se jistě sám přesvědčil, že jeho chvalně známé švestkové knedlíky ani zdaleka tak netáhly národ do Hvězdy jako Tu-ten-kámen.
Kde pak zůstal Zola a Tolstoj. Takoví autoři nemají dnes úplně vyprodáno. Tedy jsem se jednou zase přesvědčil, že naše obecenstvo spolkne rádo i tvrdší sousto a že to může býti i Tu-ten-kámen. Tohle všechno vystihl Anton velmi dobře a jsem přesvědčen, že jeho „kámen“ bude Pražanům ležet v žaludku hezky dlouho.“
Komedii Tu-ten-kámen natočil v roce 1923 režisér Karel Anton podle vlastního scénáře. Němý film byl velkou přehlídkou skvělých českých herců, jakými byli Ferenc Futurista, Josef Rovenský, Josef Šváb-Malostranský, Anny Ondráková nebo Martin Frič. Životní příležitostí se ale stal zejména pro vlastu Buriana. Šlo o jeho první filmovou roli vůbec, a protože se jednalo čistě o grotesku, uplatnil zde především své grimasy a pohybové nadání až chaplinovského rázu. Bohužel se na něj ale už nepodíváme, film je považovaný za ztracený a dochovalo se z něj jen několik fotografií. Jde tak o jediný ztracený film Vlasty Buriana, což je škoda zvlášť proto, že šlo zároveň o jediné herecké setkání s jeho největším rivalem Ferencem Futuristou.
Našel a připravil Tomáš Hejna
