Senzační svět literatury – Václav Matěj Kramerius

Denně chodí kolem toho domu tisíce lidí, ale oči vzhůru k pamětní desce zvedne jen málokdo. A tak jen skutečně zvídaví lidé a znalci vzpomenou při cestě kolem, že právě zde sídlila Česká expedice, první skutečné české nakladatelství a knihkupectví zřízené Václavem Matějem Krameriem. A stejně tak se nyní podívejme na další drobnosti z jeho života, o nichž jste zřejmě neměli ani tušení.

Málo známý syn

Českou expedici převzal po Krameriovi jeho syn Radomil, který se tak zapsal do učebnic alespoň malou zmínkou. Méně známý je ale fakt, že Kramerius měl ještě druhého syna, který byl rovněž velkým a významným vlastencem. Jenomže nikoliv v Praze. Mladší Vojtěch Václav se totiž stal knězem a v roce 1837 se stal knězem v Mnichovicích nedaleko Říčan. Zde se zabýval osvětovou činností, vlasteneckými debatami a také se významně zasloužil o zbudování nové budovy školy. Zde také zemřel, a proto je na rozdíl od svého otce a bratra Radomila pohřben na zdejším, a nikoliv Olšanském hřbitově.

Problém se zaměstnavatelem

Václav Matěj Kramerius se dostal k české literatuře a k vlastenectví jakousi oklikou, a to přes studium práv na Kralo-Ferdinandově univerzitě v Praze, kde se seznámil s historikem Josefem Dobrovským. Ten v něm vzbudil zápal pro české knihy a historii a Kramerius se díky němu stal knihovníkem rodiny Neuberků, kde katalogizoval a přepisoval staré české texty. Nám je však znám především jako první skutečný český nakladatel a také vydavatel. začínal však u barona Schönfelda v jeho Schönfeldových císařských královských poštovních novinách, kde se nejprve angažoval jako faktor a později se stal hlavním redaktorem. Z tradičních novin ale Kramérius udělal politické vlastenecké médium, v čemž mu vydatně pomáhal i Václav Thám. Vše nakonec skončilo tak, že je oba dva Schönfeld z novin vyhodil.

Vlastní periodikum

Po odchodu ze služeb barona Schönfelda se Krameriova kapsa začala rychle vyprazdňovat. Pocházel z chudých poměrů, a tak neměl právě nazbyt prostředků. I přes to se rozhodl v roce 1789 pro riskantní podnik a založil si své vlastní Krameriusovy c. k. pražské poštovské noviny, které řídil podle svých vlastních představ. I když vstupoval do tohoto vydávání s velkým rizikem, vyplatilo se mu to. Překonal veškeré úřední překážky i nástrahy konkurence a na konci roku měl již tisíc pět set stálých odběratelů, což byl v té době skutečně velkolepý náklad. Jako první začal vytvářet pravidelné rubriky a plnil stránky i zprávami z krajů od četných dopisovatelů, rovněž uveřejňoval články o české historii, což působilo na tehdejší obrozence jako magnet. Také se nebál investovat do rozvozu novin na venkov, takže značnou část jeho odběratelů nakonec tvoří sedláci a jejich chasa.

Česká expedice jako přidružený podnik

Díky svému vydavatelskému počínání se Kramerius seznámil s velkou řadou českých vlastenců a spisovatelů. To ho nakonec vedlo k založení jakéhosi přidruženého podniku, který nazval Českou expedicí. Vytvořil tak první skutečně české nakladatelství a vydavatelství. Vytvořil prostornou prodejnu, kde si lidé mohli zakoupit nejen české knihy a časopisy, ale bylo zde místo také pro diskuse a přes Expedici často proudily zásilky různým příbuzným a známým na venkově. Česká expedice se tak stala jedním z center vlastenců a Kramerius měl zajištěn stálý odběr všeho, co zde vydal a prodával. V roce 1795 vyženil nakonec prostředky na vlastní tiskárnu, takže se stal zcela soběstačným.

Povedený a nepovedený syn

Po Kramériově smrti se vedení podniku ujala jeho žena Jenovéfa, dcera pražského zlatníka, který umožnil Kramériovi rozšířit a zvelebit jeho podnik velkým věnem. Jenomže tehdy se žena nemohla věnovat otevřeně obchodu, protože tehdejší postavení ženám neumožňovalo mít přílišnou váhu mezi muži, kterých se týkal svět především. Proto Jenovéfa předala vedení velmi brzy svému staršímu synovi Václavu Radomilovi. Jenomže ten se po otci povedl jen z části. Byl sice vlastencem, ale byl daleko lepším autorem než podnikatelem. Proto ho dnes známe hlavně díky jeho povídkám a novelám. Jako podnikatel se ještě snažil prosadit s časopisy Čechoslav a Dobrozvěst, ale nakonec musí zanikající živnost svého otce prodat. Paradoxem dějin je, že kupcem není nikdo jiný než Krameriův první zaměstnavatel a největší konkurent baron Schönfeld.

Tomáš Hejna

Ze stejnojmenné připravované knihy autora