Báječní muži s klikou
Prostě romantika i drama. Před mlýnicí posedávají chasníci a laškují s mlynářkou. Přihlížející záletník využije situace kdy odejdou, a začne se s ní objímat a líbat. Ale prášek to prozradí mlynářovi. Ten přijde se svojí chasou a s pometlem, záletníka zmlátí a vyženou. Z okna se tomu směje záletná mlynářka, které už bylo odpuštěno.
![](https://zabava-artes.cz/wp-content/uploads/2022/08/dostavenicko.jpg)
Tak to byl první hraný film našeho prvního filmového tvůrce, Jana Kříženeckého (1868-1921) natočený na pražském výstavišti v roce 1898.
Nebyl to ale první film natočený u nás. První byl americký „velkofilm“ který zaznamenal amatérské divadelní představení „Hořické pašije“ již rok předtím, roku 1897.
![](https://zabava-artes.cz/wp-content/uploads/2022/08/horicky-film.jpeg)
Vraťme se ale ke Kříženeckému. Ten byl prý považován za černou ovci rodiny. Jako vášnivý fotoamatér poznal kinematograf a zakoupil od Lumiérovy firmy aparát a filmový materiál. A své filmy chtěl promítat na Výstavě architektury a inženýrství, která se chystala v Praze v roce 1898.
Domluvil se s tehdy známým ochotníkem a písničkářem Josefem Švábem – Malostranským, ten mu připravil jakýsi scénář a sám hrál právě v „Dostaveníčku ve mlýnici“. Vedle dvou herců, tedy Švába – Malostranského a Gýra, angažovali i servírku z blízké vinárny a před mlýnem, který zbyl z předchozí národopisné výstavy hráli a Kříženecký natočil první český (vlastně i Rakousko-uherský) film. Byl pojat velmi realisticky, Malostranský si odtud odnesl osm modřin a dvě velké boule. Taky už byl poněkud zakulacený, ale zamlada to byl opravdu fešák. Ale byli jsme teprve šestou zemí na světě, kde se natočil hraný film.
![](https://zabava-artes.cz/wp-content/uploads/2022/08/svab.jpg)
Kříženecký posléze natočil mnoho dalších filmů, v těch hraných byl protagonistou právě Josef Šváb – Malostranský. Další byly např. „Pražský párkař a lepič plakátů“, „Smích a pláč“, který zachycoval detailně Švábovu tvář. Možná si připomenete i starou gramodesku Vlasty Buriana „Smích“, kdy zaznělo takových odstínů smíchu, že jste se, aniž byste chtěli, museli začít také smát.
Pak hlavně množství dokumentů. Třeba „Alarm staroměstských hasičů“, „Cvičení s kužely“, „Žofínská plovárna“. I třeba „Časový signál“, kdy někdo z věže pražské hvězdárny v Klementinu mávl praporem a nato zazněla z hradeb rána z děla, která oznamovala Pražanům pravé poledne. Mimochodem, Kříženecký byl znám svojí mánií pro přesný čas, prý kam přišel, tak nejdříve srovnával hodiny na správný a stejný čas.
![](https://zabava-artes.cz/wp-content/uploads/2022/08/Krizenecky-2.jpg)
Všechny filmy byly zhruba minutu dlouhé, ale co se do nich vešlo. Dodnes nám ukazují tvář a atmosféru dob před sto lety. Po deseti letech v roce 1908 byla další slavná výstava „Jubilejní výstava obchodní a živnostenské komory“. Na ní Kříženecký měl svůj „Reklamograf“ a svým jménem zaštiťoval „The Royal Biograph“ švýcarského Němce Praisse. V podnikání se mu ale nikdy moc nedařilo, a tak byl většinou rád, že se mohl vracet ke své práci v městském stavebním úřadu.
Celou tuto éru krásně zpracoval Jiří Menzel ve filmu z roku 1978, jeho název jsem si vypůjčil pro toto připomenutí: „Báječní muži s klikou“. Švába-Malostranského v něm ztvárňuje Rudolf Hrušínský a děvče schované za kamerou je Hana Burešová. Menzela jste určitě poznali. Film stojí za podívání i dnes.
PhDr. Václav Soldát