FENOMÉN PLESY (1)
Naše připomínání různých forem zábavy by zdaleka nebylo úplné, kdybychom vynechali vrcholné společenské události, tedy plesy a bály.
Vrcholem plesové sezóny je u nás tradičně období od Tří králů do Popeleční středy – tedy od 6. ledna do Velikonoc. Proto právě v tomto čase uvádíme seriál o jedinečném tradičním tanečním dění, tedy FENOMÉNU PLESY!
Ani se nám nemůže podařit postihnout širokou paletu plesů a zábavy od Reprezentačních Plesů v opeře, Plesů filharmoniků, přes maturitní, až po nejrůznější oborové a někdy i poněkud bláznivé. Všechny mají svůj styl, atmosféru i speciality, které pořadatelé vymyslí. Např. v Lucerně byly proslulé Plesy balonového létání a prvorepublikové Filmové plesy. Víte, že existoval i Ples nosáčů? Asi nejzajímavější jsou plesy v menších městech, pořádané zájmovými spolky, rybáři, myslivci, hasiči, ale i obecními úřady. Dnes se konají už i plesy základních škol.
Všechna tato společenská setkání výrazně kultivují chování a vystupování účastníků, jejich kulturní úroveň a etiketu.
Odborníci říkají, že tato forma zábavy vlastně navazuje už na antické Řecko, na oslavy boha Dionýsa tancem, zpěvem a vínem.
Jak už je téměř pravidlem, tak to v Evropě začínalo na hradech a zámcích, kde se šlechta chtěla bavit v zimních měsících, kdy nebylo co dělat. Na jaře a v létě byly pracovní povinnosti, na podzim hony a co v zimě? Tak si začali zvát sousední šlechtice a pořádat pro ně a pro sebe zábavy. A to prý byl začátek někdy v šestnáctém století. Přinesla to renesance a vzorem byly zábavy na francouzském dvoře. Někdy na přelomu osmnáctého a devatenáctého století se pak tyto šlechtické formy zábavy přenesly do měšťanského světa.
![](https://zabava-artes.cz/wp-content/uploads/2024/01/bal-ples-aristokracia-clanokW-1.jpg)
Máte pravdu, zjednodušuji. Vždyť zábavy a samozřejmě tanec, který k nim neodmyslitelně patří, tu byly, jak se říká „odnedávna“.
Krásně o tom píše třeba Jaroslav Žák, kterého známe jako autora „študáckých filmů“ a literatury, třeba „Študáci a kantoři“ nebo film „Škola základ života“:
„Při tancovačce se sál opravdu vaří. Že tančení je velmi často hromadná orgie a vede k masové extázi. A jestli nějací kanibalové končí svůj orgiastický rej zabíjením obětí, řežou se lidé evropští nakonec sklenicemi do hlavy. Vydatný podíl má na tom, nebudiž toho zapomenuto, také ohnivá voda a erotické planutí.“
Ale vraťme se k plesové sezóně, hlavně u nás. Plesy jsou doma zejména ve střední Evropě, hlavně v zemích bývalého Rakouska Uherska, v Německu, částečně v Anglii. Mimo Evropu se až na vzácné výjimky moc nevyskytují. Ale každoročně se například ve Vídni koná zhruba jeden tisíc plesů.
![](https://zabava-artes.cz/wp-content/uploads/2024/01/ples-v-opere-2.jpg)
Plesová sezóna tradičně trvala od Tří králů, tedy 6. ledna do Popeleční středy před Velikonocemi. Ta je ale pohyblivá, takže třeba letos v roce 2024 to bude 27. března. Ale to už ani tak neplatí, protože první plesy začínají někdy koncem října a konec bývá až někdy v dubnu. Plesů je dneska hodně a kapacity sálů, orchestrů i pořadatelů někde už nestačí.
U nás máme přesně datovaný slavný Národní ples na Žofíně, kterého se 8. února 1843 zúčastnila spisovatelka Božena Němcová. Seznámila se tam s medikem a básníkem Nebeským a kromě toho, že se do něj zamilovala, tak jí inspiroval k sepsání básně „Ženám českým“. Ta byla jako její první publikována v časopisu Květy.
![](https://zabava-artes.cz/wp-content/uploads/2024/01/bozena-nemcovi-na-ceskem-balu.jpg)
Ale již tři roky předtím 5. února 1840 byl bál, kterého se zúčastnil Karel Hynek Mácha i Karel Sabina v Konviktském sále na Malé straně. To ale byla vlastně soukromá akce jen pro zvané. Pak se traduje, že vlastně první bál pro veřejnost byl 3. února 1841 na Žofíně, a zúčastnilo se ho na dva a půl tisíce hostů. To nakonec přirozeně vyplývalo z rozvoje našeho národního obrození.
![](https://zabava-artes.cz/wp-content/uploads/2024/01/Osobnosti-plesu.jpg)
Pokračování příště!!! (18. ledna)
PhDr. Václav Soldát