FENOMÉN PLESY (2) Taneční kurzy
Už od roku 1830 existuje u nás i další výjimečný fenomén, a to jsou taneční kurzy a na ně posléze navazující maturitní plesy, které dodnes jsou u nás nejčastější.
Taneční kurzy se začaly rozvíjet nejdříve pro gymnaziální maturanty. Jen si vzpomeňte na již zmiňovaný film „Škola základ života“, kde studenti utíkají ze sálu „na cigaretku“, jen aby nemuseli reagovat na výzvu tanečního mistra „pánové, zadejte se“.
Taneční kurzy jsou taková téměř česká zvláštnost, v jiných zemích se v takové míře neorganizují. Občas je pořádají profesionální tanečníci či lektoři, ale spíše pro dospělé. Tak to také dosud bývá i v sousedním Rakousku a Německu, ale třeba i v Americe.
Vyhlášené „taneční“ byly a stále jsou v Lucerně, na Žofíně (kdysi taneční mistr Dušan Konečný), v Národním domě na Vinohradech (býval mistr Jan Nekola), Obecnim domě a dalších dodnes využívaných sálech. Slavné taneční dělali i v Brně, Olomouci, Ostravě a dalších vesměs velkých městech. Dokonce i v sedmdesátých letech existoval významný „Svaz učitelů akce“, předsedoval mu Jan Kábrt z Kulturního domu v Sokolově a po roce devadesát bývalý mistr republiky ve společenském tanci Zdeněk Heller.
Pamětníci si mohou připomenout:
Pánové – klackovití kluci najednou v oblecích, někteří určitě poprvé, bílé rukavičky (to proto, aby se zpocené ruce neotiskovaly na toaletách dívek). Každoročně hledali, jak se „ztratit“ (a naháněli je pomocníci tanečního mistra). V začátcích nevěděli, kam šlápnout a měli trému a tím i „svalnaté řeči“.
Dívky najednou v sukních a vesměs ve společenských šatech (koktejlky), načesané a namalované. Shlukovaly se do skupin a napjatě čekaly, zda „nezůstanou na ocet“. Špatně na tom byly ty, které buď hodně přerostly potenciální partnery anebo nebyly na první pohled krasavice. Tréma byla stejná, možná i větší. A navíc měly za sebou „gardedámy“, matky, tety, vzácně otce, které dohlížely na jejich chování, která s kým a jak jí to jde.
No hrůza, ale nějak se to časem poddalo a po několika lekcích se objevovaly taneční páry, někdy i nejen kamarádské.
Součástí tanečních kurzů byla i výuka společenské etikety, přinejmenším základů společenského chování. I mistři tance museli absolvovat kurzy etikety, aby jí mohli vysvětlovat. U některých kurzů se nabízelo skutečně široké spektrum dovedností, např. stolování, chování na recepcích a podobně (třeba v Národním domě na Vinohradech to dělal Jan Nekola).
Ony ty taneční kurzy mají význam i pro budoucnost. Nejen, že se při nich naučíte elegantnímu držení těla a pohybu, ale získané taneční i společenské dovednosti třeba dobře uplatníte. Hodně i obchodních styků se navazuje ve společenském prostředí a někdy jsou i nezbytnou pracovní náplní. Když se po roce devadesát (minulého dvacátého století) měnilo obsazení našich zastupitelských úřadů a nastupovali mladí diplomaté, tak se s hrůzou zjistilo, že neumí běžné tance. To je nezbytnost, aby náš diplomatický pracovník uměl na společenské akci tančit a bavit třeba manželku svého diplomatického protějšku a správně se chovat. Byli to odchovanci diskoték a uměli jen jaksi šlapat v rytmu. Jan Nekola pro ně zorganizoval na Žofíně rychlokurz tanečních a společenských dovedností, aby uměli i valčík, někteří i Cha-cha.
Taneční kurzy uzavírala „Prodloužená“ vždy s živou muzikou. Absolventi mohli získané dovednosti téměř bezprostředně prezentovat na svých maturitních plesech.
Maturitní plesy jsou dnes typické nejen pro gymnázia, ale organizují je téměř všechny střední školy. Nejde vždy jenom o rozloučení s maturitními ročníky a jejich slavnostním označením šerpami, ale někdy jsou současně imatrikulováni studenti prvních ročníků. Je to slavnost hlavně pro rodiny a příbuzné.
Vždy k tomu patří společný nástup, slavnostní ceremoniál odívání šerp, bývá tam i „krupobití mincí na parket“, které pak oslavenci musí sesbírat (a pak je více méně nenápadně propijí). Živá hudba, moderátoři, často hostující hvězdy populáru či skupiny.
Jen pro zajímavost: v Anglii je zažitá tradice tzv. „Plesů debutantek“, kdy jsou mladé dívky jaksi oficiálně uváděny do společnosti. Bývají pod patronací významných osobností, občas i členů královské rodiny. Vzpomínám, že na jednom takovém plesu byla kdysi uvedena do nóbl společnosti i dcera tehdejšího sovětského prezidenta Gorbačova.
Pokračování příště (23. 1.)
PhDr. Václav Soldát
