OBYČEJNÝ DŮM S NEOBYČEJNOU MINULOSTÍ

Kolem toho domu jsem prošel určitě několikrát, většinou procházkou, když jsem se snažil vyhnout ruchu na Evropské. Nikdy jsem si ale neuvědomil, že by mohl být něčím zajímavý. Však také na první pohled nevypadá nijak zvláštně. Obyčejná fasáda s obyčejnými okny, pár balkonů, zvonků a schránek, menší plot kolem předzahrádky, jak to je u většiny domů ve Velvarské ulici. Kdo by čekal, že se v tomto domě odehrávala četná dramata, ale i řada večírků, na kterých nebyla o zábavu nouze. Vždyť obyvatelé tohoto jinak obyčejného domu patřili k vybrané společnosti předních českých herců a hereček. Jen posuďte sami.

Rok 1960 byl v mnoha ohledech pozoruhodný, ale pro mnoho lidí šlo stále o období, kdy v Praze byla velká bytová krize, kterou se snažila oficiální místa řešit přerozdělováním již existujících bytů a výstavbou sídlišť. Nicméně všechna řešení byla pomalá, a tak si lidé pomáhali, jak se jen dalo. Po svém si poradili i herci z tehdejšího Divadla ABC. Kdo ví, koho to tehdy napadlo, každopádně vznikl unikát – herecké stavební družstvo. Velkou zásluhu prý na tom měl zejména Jan Werich, a pak i jistý Julius Albert, který na celou stavbu dohlížel. Pokud si ale myslíte, že tu někteří přední čeští umělci lezli po lešení a tlačili kolečka s pískem nebo míchali beton, potom se mýlíte. Na práci si samozřejmě najali příslušné dělníky a řemeslníky. I když není vyloučeno, že jim občas někdo přišel trochu pomoct.

Julius Albert byl v oboru stavařství starý praktik a dobře věděl, na co je při takové stavbě nutné dohlédnout. Svoji úlohu přitom vykonával vlastně zdarma. Proč? Jeho ženou totiž byla tehdy populární herečka Jaroslava Adamová, a jeden z bytů v novém domě patřil nakonec jeho rodině. Pomáhal tak sám sobě. Vedle toho na něj ale spoléhali manželčini kolegové a kolegyně, kteří po dostavění nový dům osídlili. Vedle sebe tu tak bydlela skutečně zvučná jména divadelního a vedle toho i filmového světa, například Stella Zázvorková nebo Květa Fialová, s nimi také Josef Hlinomaz a manželé Hemalovi, s nimiž tu vyrůstal i později známý televizní moderátor Alexander Hemala. A také tu bydlela Werichova dcera Jana, což byl samozřejmě další důvod, proč se do celého projektu tohoto domu zapojil. Chvíli tu bydlely i některé naše pohádkové princezny – Maruška Milena Dvorská a princezna se zlatou hvězdou na čele Marie Kyselková i se svým manželem Petrem Haničincem.

Snad nejvíc historek z tohoto domu se dochovalo díky Stelle Zázvorkové, vedle které bydlel v malém bytě právě Josef Hlinomaz, a která je ráda dávala k lepšímu. Hlinomaz prý si na nic nestěžoval a dokonce se mu dařilo zařídit si v bytě i malý malířský ateliér pro své naivistické obrazy, ba co víc, občas se mu podařilo propašovat a vpasovat do malého bytu i nějaká ta děvčata. Prý vždycky když hrála z jeho bytu nahlas hudba, nechtěl být rušen, protože měl společnost. Zázvorková prý byla také výborná hostitelka a kuchařka, a tak nejvíc návštěv do domu chodilo právě za ní. Hrálo se u ní na klavír a někteří její kolegové, jako třeba Josef Sovák, Vladimír Menšík nebo Vlastimil Brodský, k ní chodili flámovat nebo se po flámu vyspat.

Ohlédněte se teď zpátky a počítejte se mnou. Napočítáte celkem dvanáct významných osobností, které prošly tímto jedním domem ve vcelku zapadlé uličce Velvarská, který vypadá na první pohled tak obyčejně. Třináct když počítáme i Jana Wericha, bez něhož by dům nikdy nebyl postaven. A to jsme ani zdaleka nehovořili o všech pravidelných hostech, chodících sem za přáteli na rychlou kávu nebo nějaký ten večírek. Dost neobyčejná historie jednoho obyčejného domu. Rozhodně stojí za povšimnutí. Tak se nezapomeňte podívat do jeho oken, až náhodou půjdete kolem.

Jan Steiner