PRA, PRA, Pranostiky LEDEN
O prvním měsíci v Novém roce se také říká „Leden, za kamna vlezem“ (říká se to i v březnu) a pak v dubnu „ještě tam budem“. Prostě je to nejstudenější měsíc v roce. Měsíc oblev, tuhých mrazů, lyžování i zabíjaček.
Každopádně (to je ale krásný výraz?!), to dnes mnozí nemohou doslova uskutečnit, protože „vlezte si za ústřední topení“. Ještě si tak můžete ve vile či domku zažehnout (nějak se mi staré výrazivo vrací) dříví v domácím krbu a kochat se plamínky.
Ve většině světových jazyků se užívají varianty názvu January, jako prvního měsíce v roce. Janus byl řecký bůh dveří, tedy začátků a konců, symbol změny.
Předkové jako vždy bedlivě sledovali, co se v přírodě děje a vyvozovali z toho předpovědi, co je asi může čekat. Takže si můžeme připomenou třeba:
Jak na Nový rok, tak po celý rok!
Hospodář si první leden pamatuje, ten mu budoucí rok ukazuje.
Na Nový rok se nemá jíst od ptáka nic, aby z domu štěstí neodletělo. Nemá se ani nic půjčovat ani ze stavení vynášet, protože by to příští rok scházelo.
Lednové pranostiky často signalizují, jak může vypadat úroda až za mnoho měsíců.
Mnoho sněhu v lednu, mnoho hřibů v srpnu.
Leden jasný, roček krásný.
Suchý leden, mokrý červen.
Je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodnější.
Už naši předkové vypozorovali, že po vánočním oteplení přichází na přelomu roku citelné ochlazení. Prý je to šedesátiprocentní pravděpodobnost. Tak si to můžete zkontrolovat.
Ale projděme si leden podrobněji:
1. ledna je Nový rok „Na Nový rok o slepičí krok“
Současně slavíme Den obnovy samostatného českého státu (tedy vznik samostatné České a samostatné Slovenské republiky (1993).
6. ledna Tři králové.
Dosud chodí i ve městech Tři králové a nad dveře píší křídou K. M. B. a letopočet. Znamená to „Kristus žehná tomu domu“ a součástí jsou i charitativní sbírky. Jsou to jména Kašpar, Melichar a Baltazar, kteří se právě 6. ledna přišli poklonit narozenému Ježíškovi.
Tři králové mají ale i další významy. Říkalo se tak i odbojové skupině českých důstojníků za okupace v letech 1941-42, Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek, kteří tehdy velmi hýbali žlučí pražskému Gestapu.
Promiňte trochu nevážnosti:
K. M. B. si prý dnes hlavně píší u dveří na cedulku senioři, aby nezapomněli při odchodu vzít s sebou Klíče, Mobil a Brýle!
Známá říkanka Tří králů „My tři králové jdeme k vám…“ se asi bude muset změnit, protože verš „co ty černý tam vzadu, vystrkuješ na nás bradu“ neodpovídá naší super korektní současnosti. Možná se bude muset ten černý přejmenovat a určitě přesunout někam dopředu.
7. ledna tentokrát už začíná Masopust. Je to pohyblivý svátek, který potrvá až do úterý 17. února. Tento svátek pochází z italského „karneval“, dříve „carne levare“, tedy maso pryč.
Tento den se také slaví Mezinárodní den švihlé chůze.
Podívejme se jen letmo na další svátky a třeba i poněkud zvláštní významné dny:
16. ledna je Den památky Jana Palacha, který se upálil na protest proti okupaci v roce 1968.
19. ledna je Mezinárodní den popcornu.
20. ledna Mezinárodní den sýrů.
A hned 21. ledna – zaznamenejte si!!! – je Mezinárodní den objímání.
23. ledna je Mezinárodní den koláčů.
24. 1. Mezinárodní den komplimentů (Nezapomeňte sdělit své uznání svým blízkým).
27. ledna nám Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti připomíná den, kdy byl v roce 1945 osvobozen nacistický koncentrační tábor Osvětim.
Než se rozloučím, tak ještě jedna zkušenost našich předků:
Pranostika „Na svatého Hygina (11.1.) pravá zima začíná“ je jasná: obvykle mezi 7. a 14. lednem přichází jedno z nejstudenějších období v roce. Střídat je může mírné „priské“ oteplení, a to kolem 18. ledna na svatou Prisku (Svatá Priska pod saněmi píská) a po nich, v poslední dekádě ledna, nastává krutá Fabiánská zima. Jméno dostala podle sv. Fabiána a Šebestiána (20. 1.) a dostavuje s pravděpodobností až 65 %. Co říkají o Fabiánské zimě pranostiky?
Na svatého Fabiána cesta zvoní pod nohama.
Svatý Fabián – zimy pán.
Na Fabiána a Šebestiána začíná se pravá zima.
Tak si zimu užívejme, pokud je. Ani meteorologové a znalci přírody dneska neví, co kdy bude.
Václav Soldát
