DĚLÁNÍ, DĚLÁNÍ, VŠECHNY SMUTKY ZAHÁNÍ
„Pracuj každý s chutí usilovnou, na národu roli dědičné!
Cesty mohou být rozličné, jenom vůli mějme všichni rovnou!“
„Slávy dcera“
Básník a evangelický kněz Ján Kollár
Nedá se nic dělat, čeká nás zase rok práce, a tak dovolte několik pracovních hlášek.
„Řemeslo má zlaté dno“
Staré české přísloví, které snad zná každý. Říkávali ho otcové svým synům, kteří měli v minulých staletích a snad i desetiletích převzít tradici řemeslných rukodělných profesí.
Dnes se zdá, že se to vztahuje spíše na „ajťáky“, než na zedníky a pokrývače. Nicméně obojího je nedostatek. Ale jsou práce, které přinášejí hmatatelný výsledek, výrobek či opravu. Těch bude stále větší nedostatek, i když snad mnohé dokáží v budoucnu vyrobit 3D i další ještě chytřejší tiskárny. Prý už umí vyrobit i celý dům, ale zatím nevím, kdo upevní okapy, zavede elektřinu a vodu, přiveze a zapojí ledničku, položí koberce atd. atd.
Připomeňme si ale dva filmy, kde se „zlaté dno“ objevuje již v titulcích.
Ten první je „Zlaté dno“ s Vlastou Burianem z roku 1942. Byl to poslední film Vlasty Buriana, pak mu Němci zakázali filmovat.
Příběh majitele a poté úspěšného prodavače v papírnickém obchodě. Jeho přístup ke klientům by se měl dodnes učit na obchodních školách.
Druhý nesl název „Kdo hledá zlaté dno“ z roku 1974 a byla to úlitba režiséra Jiřího Menzela komunistické moci, která mu dala předchozí film „Perličky na dně“ do trezoru a zakázala mu natáčet.
Pro radost připojíme ještě něco:
Internet se zasekne přesně ve chvíli, kdy najdete to, co jste dlouhou dobu hledali.
Murphyho zákon
Budeš-li někdy hledat pomocnou ruku, najdeš ji na konci svého ramene.
Americký spisovatel Mark Twain (1835-1910)
Sedávej panenko v koutě, budeš-li hodná, najdou tě.
Staré české přísloví, které ale v praxi moc nefunguje. I díky ženské emancipaci platí dnes závěr „nenajdou tě!“.
„Je tu práce jak na kostele!“
Postavit kostel, natož chrám trvalo ve středověku i staletí. Ale můžeme si i dnes postěžovat, co nás ještě čeká.
„Nejsou lidi? Jak to, že nejsou lidi? A kde ti všichni lidi jsou? Všude se píše, jak se rozmnožujeme…“
„Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody, proč to nejde!“ (Platí pro všechna řemesla i manažerská. A možná jste si všimli, že hlášku „Nejsou lidi“ stále častěji používají i takoví řemeslníci, kterým se prostě do něčeho nechce.)
„Kdo umí, ten dělá, kdo neumí, ten učí,
kdo neumí ani učit, ten řídí!“
Krásná hláška Jana Wericha z jedné forbíny:
„Od kdy do kdy a co za to!?“
„Čas, co je to čas? Viděl jste někdy čas?
Někdo zaklepe a vejde čas?
Čas si vymysleli lidi, aby věděli, od kdy do kdy a co za to?!“
Přímo ze současnosti!
Nějak mě napadlo zrovna sem zařadit krásnou hlášku malého Vaška z filmu Jak dostat tatínka do polepšovny:
„Síla, rozum, mrštnost, to jsem já!“
Známá je i často používaná výzva k muzikantům, kterou používal slavný kapelník Karel Vlach, když je volal na podium:
„Zpátky ke strojům!“
S radostí zjišťuji, že některé firmy i řemeslníci oprášili klasické úsloví
„Nemožné na počkání, zázraky do tří dnů!“
A samozřejmě jsou nejváženější kamarádi z vesnice, na které se hodí pohádkové
„Ferda mravenec, práce všeho druhu!“
Ondřej Sekora: Ferda mravenec
Když je ovšem člověk dobrý ve svém řemesle, tak si zaslouží uznání, třeba
„Ten by prodal i ledničku Eskymákům“, nebo si může dovolit vůči nějakému radílkovi
„Neuč orla lítat!“
Václav Soldát
