RECENZE – Život je život, i za první republiky

Mezi úspěšné autory populárně naučné literatury patří v posledních letech bývalá učitelka Hana Kneblová, jejíž knihy vydává Nakladatelství Brána. V několika dílech našich seriálů se její jméno již objevilo, ve svých knihách se totiž věnuje i otázkám kultury. Asi nejvýznamnější je v tomto ohledu její volná řada, mapující život v naší zemi v jednotlivých obdobích historie. Mohli jsme si tak přečíst, jak se žilo ve středověku (Život v českých zemích ve středověku, Brána 2016), za Františka Josefa I. (Život v českých zemích za Františka Josefa I., Brána 2017) nebo za Rudolfa II. (Život v českých zemích za Rudolfa II., Brána 2020). Nyní se čtenáři mohou díky Knoblové dozvědět, jaký byl život našich předků v době první republiky.

Život v českých zemích za první republiky je oproti předchozím dílům značně obsáhlý – je to dáno širokým záběrem, který autorka obsahem své knihy sleduje. A ani tentokrát zde nechybí historie české kultury v mnoha ohledech. Zajímavé jsou zejména kapitoly o operetě za první republiky, o poutavé historii vysílání rozhlasu, legionářské literatuře, kdysi populárních Rodokapsech, prvních zvukových filmech nebo filmech ze 30. let minulého století. Čtenáři si jistě rádi zavzpomínají i na Osvobozené divadlo, Spejbla s Hurvínkem nebo na Vlastu Buriana. Jen tak pro zajímavost – je pozoruhodné, že autorka, aniž by to tušila, se v mnoha ohledech zaobírá také tématy, která naleznete na našem webu v kategorii Střípky zábavního umění. A dokonce se zcela náhodně protnula její kniha s novou knihou Artesu Střípky české zábavy, když je v nich obou jedním z témat již zmíněná legionářská literatura.

Velkým plusem pro autorku je její literární styl a přístup k tématům. Odpovídá tradiční populárně naučné literatuře. Jde o texty svěží, přirozeně plynoucí svým tempem, nenáročné na pozornost, a přesto obsáhlé, plné zajímavých faktů. Kapitoly nejsou nijak dlouhé, jen výjimečně se jedná o víc než tři nebo čtyři stránky. Vždyť cílem autorky je seznamovat čtenáře snesitelnou a zábavnou formou se zajímavými fakty, a nikoli psát sáhodlouhé odborné studie. Kniha je tak vhodná pro mnoho čtenářských kategorií. Žákům a studentům základních a středních škol může posloužit jako základní materiál k nejrůznějším referátům a učení, milovníkům historie jako příjemné oddychové čtení a seniorům jako milá připomínka některých věcí, které třeba ještě sami zažili – anebo jim o nich vyprávěli jejich rodiče.

Samozřejmě, že se sluší případným čtenářům nabídnout i ukázku z knihy, a protože se Artes zabývá zábavním uměním a my jsme zde už několikrát zmiňovali dnes méně frekventovaný hudebně-divadelní žánr operety, přináším ukázku právě z této kapitoly:

„Po první světové válce lidé chodili na nenáročný kabaret, který reagoval na politické události. Brzy ho nahradila revue, jež se politice nevěnovala, obecenstvo ohromila přepychovou výpravou a scénami z různých koutů světa. Její éru zahájila ve smíchovské Aréně revue Evropa o nás ví (1923), která dosáhla 150 repríz. Hlavní hvězdou v ní byl Ferenc Futurista, na hudbě se podíleli jeho bratr Eman Fiala a Jaroslav Jankovec. Na úspěch revue navázalo v roce 1924 karlínské Divadlo Varieté (v němž působil Karel Hašler) i Vinohradská zpěvohra a o rok později také divadlo Rokoko.

Pseudoexotické scénky revue brzy přestaly táhnout, což vedlo k poklesu návštěvnosti. Lidé toužili po něčem, co odpovídalo duchu mladého státu – to jim poskytla lidová opereta. Proslulé české operety (například Oskara Nedbala) byly dosud často zasazeny do světa císařských důstojníků a šlechticů, což bylo pro republiku nepřijatelné. Velký úspěch slavila opereta Rose Mary Čechoameričana Rudolfa Frimla, která se u nás začala hrát roku 1928. Jenže ta byla chápána jako westernová. Vinohradská zpěvohra uváděla slavné Perly panny Serafínky (1929) od Rudolfa Piskáčka, ale ty se odehrávaly v době před sto lety. Zásadní zvrat nastal uvedením filmu Vlasty Buriana C. a k. polní maršálek (1930), jenž byl přepracován v úspěšnou operetu.

(…)

Některé operety se staly hitem, který se prosadil i za hranicemi země. Příkladem je opereta Na tý louce zelený (1935) od Járy Beneše (1897 – 1949). V republice ji hrály všechny soubory, které mohly, jen v Československu dosáhla 2718 repríz a dodnes se objevuje na programu divadel. V roce 1936 ji pod stejným názvem zfilmoval Karel Lamač. Oblíbenou píseň Venoušku, Venoušku, že dostaneš! ve filmu zazpívala Věra Ferbasová a Já bych  chtěl mít tvé foto sám Karel Lamač.“

Dál se v této kapitole dozvíte o dalších operetách i jejich směřování. Třeba o dalším úspěšném díle Járy Beneše U svatého Antoníčka, předloze Innemannova stejnojmenného filmu, Uličnici, kterou ve Slavínského filmu rovněž ztvárnila Ferbasová, a kde, mimo jiné, v podání Járy Kohouta také poprvé zazněla dodnes populární píseň Já mám devět kanárů. Dál nás dovede tato kapitola až k populární filmům Vlasty Buriana, které často prvky operety převedly do jedinečné podoby „stříbrného plátna“.

Jak si mohl čtenář sám ověřit, kniha Hany Kneblové je psána nesmírně čtivě, obsahuje celou řadu zajímavých informací, a přitom nezachází do přílišných detailů, které by obtěžovaly. Náročnějším čtenářům možná schází hlubší odbornější informace, ve skutečnosti je ovšem kniha určena především laikům, zájemcům, kteří se chtějí něco nového dozvědět, kteří chtějí a potřebují nasměrovat správným směrem za dalšími informacemi a zajímavostmi. A to splňuje Hana Kneblová bez nejmenšího zaváhání. I to, že si při čtení její knížky lidé víceméně odpočinou, a přesto se něco nového a zajímavého dozvědí.

Jen máloco se dá tomuto novému přírůstku na českém knižním trhu vytknout. Snad skutečnost, že některé kapitoly jsou až příliš stručné a neposkytují v tomto ohledu plné spektrum informací, které jsou dostupné. Na druhé straně jsme již říkali, že nebylo záměrem autorky vylíčit naprosto přesně a detailně historii našich zemí v této epoše (od toho jsou zde četné jiné publikace a rozsáhlé projekty), ale shrnout pro čtenáře to nejdůležitější a nejzajímavější. A v tomto ohledu se jí opravdu podařilo uspět.

Kniha Hany Kneblové Život za první republiky vyšla začátkem roku 2023 v Nakladatelství Brána, má 256 stran a 16 stran přílohy. Kniha je v pevné vazbě s přebalem a na běžném trhu ji získáte za 349Kč. Za sebe i za Artes ji mohou doporučit jak milovníkům zábavního umění, tak i všem zájemcům o historii.

Tomáš Hejna