SEDMDESÁTILETÝ UPÍR

Někde jsem četl, že upíři nikdy nezemřou. To je možná pravda, ale také dospívají, v tomto případě si nedovolím užít výraz stárnou.

Václav Upír Krejčí se narodil se 13. října 1955 v Rakovníku

Herec, zpěvák, ale i dramaturg, režisér, scénárista, spisovatel, textař a básník.  Hlavně ale komik a nezapomenutelný klaun a „blázen“. Člen legendární skupiny Mimtrio.

Absolvent Ježkovy Konzervatoře – obor pantomima, výrazové divadlo a jevištní tanec. Před tím vyučený elektrikář, silnoproud.

V roce 1979 vyhrál Hlavní cenu na Festivalu pantomimy v Litvínově. A pak už šel umělecký život dál. Na Děčínské kotvě vyhrál cenu diváků s písničkou „Ošklivý ženský“: „Autoři Michal David a Honza Krůta: „Ošklivý ženský nejsou“. Zpěváci ale protestovali, že to není fér, když nejsem zpěvák, ale komik a cenu mě vzali“.

Pak dva roky s Černým divadlem Fr. Kratochvíla, další dva roky v Semaforu. Na to rád vzpomíná: “Pan Suchý si mě sám našel. Hrál jsem v Kytici Rudyho Šlégdra, tedy jeho postavu, kterou hrál mockrát. Udělal mi takovou nabídku, řekl: „Já vím, že jste blázen, Upíre. Vy jste výborný herec, vy mi to zahrajete líp, než jsem to hrál já. Hlavně to nebudete říkat tak, jak jsem to napsal, ani já jsem to tak neříkal. Já vám tam dám pět minut prostoru a dělejte si tam, co chcete!“. Pan Suchý byl spokojený, jak roli hraji, dokonce se na mě chodil tajně dívat. Šatnářky mí říkali: „on tu byl zas pan Suchý“.

Jak říkal Franta Čech: „Kdo nebyl v Semaforu, jako by tenista nebyl na Wimbledonu“.

Málo se ví, že napsal více než tisíc básní a textů, různých parafrází, bonmotů a hlášek. Někdy zavánějící černým humorem. Jen na ukázku „Dvakrát měř – jednou umřeš“.

Zcela samozřejmě se jeho druh humoru nejvíce uplatňuje v tvorbě pro děti: „Těm dětem musí člověk dát příležitost poznat, že jsou chytřejší, než je on sám. A když ho mají za blbce, tak to je ten nejlepší stav. Snažím se s dětmi blbnout, na jejich úrovni. Zjistil jsem, že to umím a děti to ode mě berou. V té chvíli se jim dá ledacos sdělit, vysvětlovat, různá moudra, vychovávat je. A to málo který rodič podstoupí, spíš jen mentorují „tohle se nedělá, to nesmíš, chovej se slušně!“ A to je ta strašná chyba.

Měli bychom si uvědomit, že to, co dneska věnujeme dětem, to nám časem vrátí i s úroky. To znamená, že když se na ně vykašleme, oni se na nás vykašlou taky. A není možný se o ně zajímat jen když je Den dětí, oni to potřebují každý den“.

Když jsem se ho ptal, jaké místo má v životě humor, tak okamžitě řekl:

Určitě hned za zdravím, ale málokdo to ví. Protože, když chybí humor, schází i zdraví.  A když budeme pozitivně myslet, pak i humor přijde.

Smích, to je jediná přednost lidí. Kdo se nesměje ať se stydí! Smích to je dar. Jen lidé se umí smát, jiní živočichové to neumí. Kdo se nesměje, kazí si život. Svět bez smíchu a legrace, to je jen dřina, práce.

Jako Krejčí říkám: „Bez humoru nežiju, když, tak Vám ho ušiju!“

Václav Soldát