Osmdesátka Marty Kubišové
Legenda popu.
1. listopadu 1942 se známému lékaři v Českých Budějovicích narodila dcera Marta. Po několika letech se rodiče přestěhovali do Poděbrad. Protože nepocházela z kádrové rodiny, tak nastoupila do Skláren Bohemia. I když jí hraní na klavír moc nebavilo, tak hezky zpívala, a tak začala s místní taneční kapelou na odpoledních čajích (to byla zvláště v šedesátých letech oblíbená odpolední taneční zábava mladých o víkendech). A tak se ve svých devatenácti objevila i v soutěži „Hledáme nové zpěváky“.
Všiml si jí tehdy také ještě nepříliš známý skladatel Bohuslav (slavný Boban!) Ondráček v pozval jí do plzeňského Divadla Alfa, kde od roku 1963 hrála a zpívala mj. ve hře Ludvíka Aškenazyho Ukradený měsíc. Měl jsem štěstí, že jsem jí tam tehdy poprvé viděl a všiml si její zádumčivé krásy a uhrančivého mírně chraptivého hlasu.
Všiml si jí však šéf Divadla Rokoko, Darek Vostřel, a po dvou letech jí „zlanařil“ a přetáhl do Prahy. Tady začala i její spolupráce s Václavem Neckářem, Helenou Vondráčkovou a dalšími špičkami tehdejší populární scény, např. Waldemarem Matuškou i Karlem Gottem.
![](https://zabava-artes.cz/wp-content/uploads/2022/10/Kubisova-za-mlada.jpg)
Otevřela se jí hvězdná kariéra. Hned v roce 1966 získala stříbrnou Bratislavskou lyru s Helenou Vondráčkovou, za písničku „Oh, baby, baby“, a nedivme se, od Bobana Ondráčka. A v tomto roce také dostala prvního Zlatého slavíka. Těch bylo v budoucnu ještě několik.
Život měla jaksi bouřlivý. Jejím životním partnerem se stal divoký filmový režisér Jan Němec, který se proslavil nejen několika kvalitními filmy, ale i společenskými excesy, než po roce 1968 emigroval do USA. Takže vedle pěvecké kariéry se musela porvat i s osobními starostmi.
Výrazně se projevila v dodnes slavném seriálu „Píseň pro Rudolfa III.“ kde ve společnosti s Darkem Vostřelem a mnoha dalšími hvězdami vynikla. Zazpívala zde i písničku, která se později stala jakýmsi symbolem odporu proti ruské okupaci v šedesátém osmém „Modlitba pro Martu“.
Vlastně teprve v roce 1968 založil Ondráček seskupení „Golden kids“. Romanticky dívčí Helena Vondráčková, zádumčivě tajemná Marta Kubičová a hravý o hlavu menší klučičí Václav Neckář. Trio se úspěšně představilo jako reprezentant Supraphonu v Cannes na veletrzích MIDEM a také mělo velký úspěch v „Mecce populáru“ pařížské Olympii.
Pak ale přišla v nástupem tvrdé normalizace po roce sedmdesát hrubá sprcha. Soudruzi si všimli, že spolu s Ivou Janžurovou s kyticí blahopřáli tehdejšímu šéfovi komunistů Dubčekovi k jeho politice „lidské tváře“. Následoval tvrdý zákaz vystupování. Poslední veřejné yystoupení měla v Ostravě v lednu 1970. A pak konec. Dvacet let i bez zaměstnání s malou dcerou, někteří „přátelé“ se jí i raději vyhýbali. STB na ní ušila i pornografickou provokaci. V letech 1977 – 78 byla ale mluvčí Charty 77.
Po létech odsunutí do zapomnění nastal návrat. Na shromážděních na Václavském náměstí zpívala nejen „Modlitbu“, ale i státní hymnu. Vrátila se ke zpívání, po dvaceti letech konečně převzala Zlatého slavíka z roku 1969, kterého nesměla oficiálně převzít (dokonce kvůli tomu byly změněny kategorie ankety).
![](https://zabava-artes.cz/wp-content/uploads/2022/10/fo01143740_201117-135725_tzr.jpeg)
Obdržela různá vyznamenání za svoji odvahu, především to byla Medaile za zásluhy II. stupně od Václava Havla, ale i Řád čestné legie od francouzské vlády.
![](https://zabava-artes.cz/wp-content/uploads/2022/10/6158806-1024x699.webp)
Dnes má svůj recitál v Divadle Ungelt Milana Hajna, dlouhá léta spolupracuje s Petrem Maláskem.
V roce 2017 byla uvedena do Síně slávy zábavního umění.
Milá a velice vážená Marto,
Přejeme Ti stálé a dobré zdraví, ať Ti to zpívá, máme Tě rádi!
Umělecké sdružení ARTES