Labužníci to mají těžké

Rád si užívám a ochutnávám. S přibývajícím věkem jsem stále více labužník. Už nemohu jíst tolik, ale o to více jsem vybíravý. Manželka to stále více nesnáší.

Ono totiž jde také o to, že s přibývajícími lety člověk „zestárne“ o nějaké to kilo. Sám jsem zestárnul „o dvacet“. A najednou to chce se udržovat, nazývejme to správným jménem, držet dietu a hubnout. A to je strašně těžké.

Nedávno jsem vzpomínal na Luďka Nekudu, který říkal, že čeština je krásný jazyk, protože, když někdo ztloustne, tak se o něm laskavě říká, že „se spravil“. Takže asi musel být rozbitý. Ale spravujte se, když máte chutě.

I mezi známými umělci je téma různých diet a „držení figury“ stále živé. Jsou i tací, kteří mohou sníst všechno o jakémkoliv množství. Třeba takový František Filipovský prý mohl jíst bez omezení, ale nebylo to na něm znát. Na jeho postavách ve filmech i divadle jsme to neviděli. Stejně tak Vlastimil Brodský, dříve Vlasta Burian (ten to ale vysportoval) i miláček Oldřich Nový či Miloš Kopecký. Jiní to ale měli daleko těžší. Ať dělali, co dělali, stejně byli boubelatí a narůstali tam, kde se to nehodilo. Ale bojovali.

Tak třeba Jiří Sovák vzpomíná: „Když člověk může jíst a pít, co hrdlo ráčí, tak má přece radost ze života. A taky přibývá na váze. Mockrát jsem se snažil odborně hubnout“.

A vyprávěl, že nejvíce se snažil, když natáčeli s Horníčkem Písaře. To prý režisér Jánko Roháč vymyslel dietu, prý podle odborníků. Tak Sovák i Horníček nejedli žádné přílohy, ale cpali se jen masem a zeleninou. „To bylo nula bodou!!! Na konci natáčení jsem v naději stoupl na váhu a strnul, měl jsem o sedm kilo víc!“.

Jednou prý za ním přišel i básník Josef Kainar, který rád jedl a byl kulatý ze všech stran, aby mu poradil, jak si má udržovat lepší figuru. Prý si vzpomněl na „nula bodou“ Janka Roháče: „Tak hele, to musíš jíst jen čistý maso, nejlépe hovězí, jedině libový. Kolik chceš!“ Po čase se s ním setkal a spatřil něco nevídaného. Kainar seděl za stolem, před ním vana, v té vaně snad celý býk, jen bez rohů, a Kainar tu horu soukal do sebe. Provinile povídá:“ Ale vždyť si Jirko říkal, že hovězího můžu sežrat kolik chci“.

Jiří Sovák byl labužník. Z jeho vyzkoušených a vypiplaných receptů, jsem vybral originální:

Rychlé knedlíky ze syrových brambor:

Nastrouháme 3 velké syrové brambory, přidáme 1 vejce, 3 až 4 na kostičky nakrájené rohlíky, 5 utřených stroužků česneku, trochu majoránky a 2 lžíce hrubé mouky. Osolíme. Necháme zatáhnout vodu. Pak tvarujeme kulaté knedlíky, velké akorát do dlaně. Vaříme zhruba 20 až 25 minut. Uvařené rozkrojíme na poloviny.

Ještě jsem si vzpomněl, že se jednou prý ptala jakási mírně korpulentní dáma herečky údajně Věry Galatíkové, jak si udržuje figuru. A ta prý jí jednoduše odpověděla: „Nežrat., milostivá paní, nežrat!“

Tak dobrou chuť!

Václav Soldát