Herbert Lom – Francouzský „inspektor“ s českými kořeny

Jméno Herbert Karel Angelo Kuchačevič ze Schluderpacheru samo o sobě jen málokomu něco připomene. O něco lepší už je to se jménem Herbert Lom. Koho ale většina filmových diváků určitě zná, to je komisař Dreyfus, kterého k šílenství přivádí poněkud výstřední inspektor Clouseau v sérii komedií s „podtitulem“ Růžový panter. A tento inspektor Dreyfus, považovaný celým světem za britského herce, byl ve skutečnosti původem Čech, dokonce z Prahy.

Diváci, kteří v roce 2006 sledovali předávání cen Český lev, se jistě velice divili, když na pódiu vystoupil jim z obrazovky známý herec Herbert lom, představitel mnoha záporných, ale také humorných rolí. Do té doby ho však většina diváků považovala za herce zahraničního, jehož filmové role na ně v pravidelných intervalech vystupovaly z televizních přístrojů. Najednou stál na předávání českých filmových cen a promluvil k údivu všech poměrně dokonalou češtinou, původně rodným jazykem, i když před mnoha desítkami let i jeho rodinou opuštěným. Až do té doby téměř nikdo o jeho českém původu nevěděl, jen skuteční filmoví historici a odborníci. Já sám sledoval tehdejší předávání na obrazovce televize a nemohl jsem uvěřit, že vidím svého oblíbeného komisaře Dreyfuse na předávání českých cen.

Herbert Lom se narodil 11. září 1917 do původně šlechtické, i když ne až tak úplně původní české rodiny. Jeho otec v té době vlastnil tiskárnu, v níž se vyráběly i divadelní programy a samozřejmě mu pomáhal i Herbert, který se tak poprvé dostal do kontaktu s velkým divadelním uměním. Když nebyl právě v Praze, žil u svého dědečka-hraběte na Šumavě. Tak prožil v Čechách celkem dvacet dva let, než emigroval do Velké Británie.

I když ho to táhlo vždy k herectví, vystudoval na Karlově univerzitě filozofickou fakultu, vedle toho ovšem navštěvoval dramatické oddělení Státní konzervatoře a začínal v malých divadelních rolích, než ho z rodné země vyhnala druhá světová válka. Stihl si dokonce zahrát ve dvou českých filmech – prvním byl snímek Vladimíra Slavínského Žena pod křížem, v němž si zahrál s Věrou Ferbasovou, druhým film Václava Wassermana Boží mlýny, kde si zahrál vedle mladého Jaroslava Marvana. Protože ale jeho jméno bylo příliš dlouhé, zvolil si podstatně kratší pseudonym Lom. Měl ho údajně najít v telefonním seznamu. Ani v jednom z uvedených případů se ovšem nedá hovořit o nějakém velkém odkazu v české filmografii, herecká kariéra přišla až v zahraničí.

Když v roce 1939 klepali na dveře první, vlastně tou dobou už zmrzačené druhé republiky nacisté, rozhodl se Herbert Lom emigrovat ke svým známým do Velké Británie. Chtěl pokračovat v herectví, ale protože prakticky vůbec neuměl anglicky, musel z počátku pracovat v několika podřadných zaměstnáních. Vzdát se hereckých snů nemělo smysl, v zahraničí stejně nemohl v té době dělat o moc víc a domů se vrátit stejně nemohl. Teprve později se díky stipendiu postupně uchytil na London Embassy School, The Sadlers Wells School, Westminster School a také na filmové škole, která spadala pod divadlo Old Vic. Zde teprve získával Lom své zkušenosti s herectvím a naučil se plynně anglicky, i když jeho slovanský přízvuk nikdy zcela nezmizel. Pro něj to ale bylo spíš velké plus, stejně jako jeho zvláštní vzhled, díky kterému vystupoval často v záporných rolích. Nepostradatelnou součástí jeho filmografie je ale i plejáda komediálních rolí, kde naplno vynikly všechny jeho zejména mimické vlohy. A nesmíme zapomínat ani na jeho účast v zahraničním vysílání BBC.

Valná většina Lomových postav byla spíše epizodní povahy, nicméně jeho herecké umění víc než cokoli dokazuje, že není malých herců, ale malých rolí. Nakonec se objevil nejen v anglických filmech, ale také ve filmech evropských koprodukcí a filmech hollywoodských. Ztvárnil velké postavy historie a literatury, například Napoleona Bonaparta ve filmovém zpracování Vojny a Míru, generála Huerta ve westernu Pancho Villova jízda, Anthemuse ve snímku Černá růže, Bena Jussufa v Cidovi, kapitána Nemá v Tajuplném ostrově a zajímavá byla také jeho role majora DuPaty de Clama ve filmu Obviňuji o Alfredu Dreyfusovi. Hrál rovněž v několika detektivních a špionážních filmech a thrillerech. K těm nejznámějším patří Sedmý závoj, Zmizelá žena (remake Hitchcocka) nebo Maska rudé smrti inspirovaná Edgarem Allanem Poem, kde hraje dekadentního zbohatlíka, na jehož maškarním plese se cosi zvrhne v orgie bolesti a smrti.

Čeští diváci znají Loma především jako příslovečného padoucha z Pokladu na Stříbrném jezeře, kde se postavil Vinnetouovi a Old Shatterhandovi. Tato mistrovsky sehraná role však patřila mezi ty, ke kterým se Lom příliš nehlásil. Filmové zpracování této Mayovky lze s odstupem času a při porovnání filmu a knihy skutečně v mnohém odsoudit, nicméně na kvalitě hereckých výkonů to nikomu neubírá. Sám Lom se ovšem podíval na výsledek až na festivalu pro děti a mládež ve Zlíně v roce 2004, tedy víc než čtyřicet let po jeho natočení. Další nezapomenutelnou rolí je již zmíněný inspektor Dreyfus. Toho si naopak Lom zamiloval, a tak kromě toho, že se objevil v celkem sedmi pokračováních Růžového pantera (Komisař na stopě, Návrat růžového pantera, Růžový panter znovu zasahuje, Pomsta růžového pantera, Stopa růžového pantera, Kletba růžového pantera a Syn růžového pantera), sehrál tuto roli ještě v komedii Sherlock Holmes v pánském klubu aneb Komisař Dreyfus zasahuje. Byla to pro něj i jedna z příležitostí podívat se do rodné Prahy, protože děj této komedie se odehrává právě v ní.

Herbert Lom hrál během svého života vedle celé řady významných hereckých osobností. Za všechny jmenujme Audrey Hepburn, Shirley McLainovou, Gretu Garbo, Aleca Guinnesse a Kirka Douglase. Byl také ženatý s literární a filmovou agentkou Dinou Scheuovou, s níž měl syny Nicholase a Alecka. Vedle hraní ve filmech a seriálech se věnoval i malování a napsal dva historické romány – jeden o Christopheru Marloweovi pod názvem Enter a Spy a druhý o doktoru Guillotinovi Bádání excentrického vědce, který předběhl svou dobu. Celý život uměl mluvit plynule česky a vracel se do Čech, nikdy na své kořeny nezapomněl. Zemřel 27. září 2012 v Londýně. Bylo to teprve podruhé, co o něj projevila česká média větší zájem, přesto většina Čechů dodnes neví, že slavný inspektor Dreyfus, na kterého se tak rádi díváme v televizi, byl ve skutečnosti jedním z nás.

Tomáš Hejna