Josef Dvořák

Čerstvý osmdesátník

Herec, bavič, dramatik, šéf kočovného divadla, člověk mnoha talentů se narodil 25. 4. 1942. V Kadani se vyučil automechanikem. A to byl také jeho první komediální výstup, ve kterém jsem ho zažil.

Jednou již jako herec Semaforu, přijal nabídku hrát v létě v kulturních programech na LVT (to byly „Liberecké výstavní trhy“, výstavní skříň novinek spotřebního zboží, a hlavně také opravdový trh věcí, které běžně na trhu nebyly). A také denně programy známých umělců a zpěváků, módní přehlídky se známým velkým orchestrem Gustava Bareše. Velký přírodní amfiteátr, 500 diváků a na podiu nepříliš známý mladíček. Dodnes vidím, jak zde Josef Dvořák vyprávěl o svém učení automechanikem. Podařilo se mu jednou sestavit převodovku tak, že auto místo dopředu jelo dozadu. Ovšem to vyprávění bylo tak svéráznou hereckou etudou, že diváci „padali ze židlí“. Originální mimika, jeho bláznivá gestikulace, kontakt s diváky, to vše vyrůstalo v ojedinělý komediální výstup. Nejenom tady, ale i později mě připomínal inspiraci Vlastou Burianem, byl ale svůj a nenapodoboval. Byl to spíše styl a moderní pojetí humoru. To pak dále rozvíjel ve své tvorbě.

Začínal jako originální komediální herec populárního Kladivadla v Ústí nad Labem, kde působil v letech 1965 – 1970, poté ho zlákal Semafor, kde byl až do roku 1990.

Všude zazářil. Dodnes jsou nezapomenutelné jeho kreace v Semaforské Kytici či s Janou Paulovou a dalšími ve hře „S Pydlou v zádech“ v roce 1981. Ta měla posléze téměř pět set repríz. To bylo již v rámci samostatné skupiny Josefa Dvořáka v Semaforu.

Souběžně se rozvíjela jeho herecká a komediální kariéra v televizi a filmu. Zde odehrál více než stovku nezapomenutelných rolí. Vzpomeňme jen letmo „Nemocnice na kraji města“, „Cirkus Humberto“, „Návštěvníci“, „Arabela“. Ve filmu „Jáchyme, hoď ho do stroje“, Černí baroni“ a další. Vedle hraní se stal i osobitým průvodcem jak seriálu „Rozpaky kuchaře Svatopluka“, zábavných televizních estrád a soutěží, tak mnoha velkých zábavných pořadů ve sportovních halách „Dva z jednoho města“.

Hodně dělal pro děti, třeba s Jitkou Molavcovou a dalšími „Malý televizní kabaret“.

Po roce 1990 založil vlastní Divadelní společnost Josefa Dvořáka, která po vzoru tradičních divadelních společností dodnes putuje po vlastech Českých a rozdává radost s obnovenými i novými premiérami svých her.

Tento krátký medailonek nestačí na výčet všeho, co Josef Dvořák dodnes vytvořil. Nesmím zapomenout, a nechal jsem si to na konec, na jeho vodníky všeho druhu. Samozřejmě to je zejména legendární vodník Čochtan, kde vytvořil vlastní kreaci známé Werichovy interpretace. Na tu se můžete rovnou podívat.

Josef Dvořák obdržel v roce 2017 ocenění MISTR a byl zařazen  do Síně slávy zábavního umění..

Václav Soldát