Luděk Sobota

Narodil se 27. května 1943

Jeden z našich dlouhá léta nejznámějších komiků. Ale také charakterní filmový a televizní herec, autor, scénárista a režisér. Vytvořil a vlastně proslavil typ přitroublého poplety, vlastně takového současného českého Honzy, který bezbranně prochází denním životem, neustále udivený, snaživý, nicméně občas i uspěje.

Po Dopravní průmyslovce sběhl k divadlu, absolvoval herectví na DAMU. Pak se ale v roce 1968 stal členem netradičního divadla – Studia Ypsilon, a tam mu známý experimentátor Jan Schmid dal příležitost rozvíjet své improvizace a uplatňovat osobité autorské nápady.

Tam rozvíjel svůj styl a způsob mluvy se zadrháváním řeči a trvale zmateným výrazem s omluvným úsměvem. To pak dalších téměř osm let uplatňoval jako stěžejní osobnost Divadla Semafor v trojici s Miloslavem Šimkem a Petrem Nárožným. Byly to scénky, které spolu se Šimkem dokonale připravovali, ale byly prokládány typickou improvizací „hloupého Honzy“. Jen si připomeňme třeba „Návštěvní dny“, „Zajíce v pytli“ a další semaforské hity, které už téměř z paměti známe ze záznamů Čs. televize. Hrál tam do roku 1990.

V televizi se v dalších letech objevil v řadě seriálů i v charakterních rolích. Třeba „Okresní přebor“ v roce 2010 „Ohnivý kuře“ v roce 2016.

A samozřejmě přišel i film. První byl jeho chasník v „Jáchyme, hoď ho do stroje“, pak v roce 1977 „Jen ho nechte, ať se bojí“, ale i epizodní role, jako třeba hasič ve filmu „jak dostat tatínka do polepšovny“, nebo „Srdečný pozdrav ze zeměkoule“ s Lasicou a Satinským, a více než desítka dalších.

V nových podmínkách po roce devadesát se pokusil o vlastní „Směšné divadlo“. Pro něj sám psal hry a režíroval. Po dvou letech to ale finančně dál neutáhl. Tak alespoň  není divu, že napsal několik knih plných osobitého humoru.

Pořád ale hraje, vystupuje. Jeho scénky a herecké kreace patří do zlatého fondu české zábavy. Hned v prvním ročníku v roce 2016 byl oceněn titulem MISTR zábavy a posléze byl uveden i do Síně slávy zábavního umění.

Václav Soldát