MUZEUM ZÁBAVNÍHO UMĚNÍ – KAREL ČAPEK

Publikováno: Autor:

(9. 1. 1890, Malé Svatoňovice – 25. 12. 1938, Praha)

Spisovatel, dramatik, novinář

Patří k nejvýznamnějším osobnostem české kultury první republiky a zároveň k autorům, jejichž dílo je srozumitelné i dnešním mladým čtenářům. Narodil se roku 1890 v Malých Svatoňovicích a zemřel v roce 1938, krátce před zánikem Československa, které po celý život považoval za hodnotu, kterou je třeba chránit. Byl spisovatelem, dramatikem, novinářem i myslitelem, který dokázal složité otázky moderního světa převádět do příběhů plných fantazie, humoru i varování.

Do literatury vstoupil po první světové válce a rychle se stal jedním z nejčtenějších autorů své doby. Světový ohlas mu přinesla zejména divadelní hra R.U.R. z roku 1920, v níž se poprvé objevilo slovo „robot“. Čapek v ní neřešil jen technický pokrok, ale hlavně otázku, co se stane, když člověk přestane nést odpovědnost za své vynálezy. Podobně i další jeho díla, jako Válka s mloky, Bílá nemoc nebo Matka, varují před diktaturou, válkou a ztrátou lidskosti. Přesto nejsou psána těžkopádně – Čapek dokázal spojit vážná témata s ironií, nadsázkou a čtivým stylem.

Karel Čapek se svojí ženou Olgou, rovněž spisovatelkou

Vedle beletrie a divadelních her psal také fejetony a sloupky do Lidových novin, v nichž se věnoval každodenním věcem, přírodě, technice i mezilidským vztahům, zejména sociálním otázkám. Právě v nich se ukazuje jeho schopnost mluvit k široké veřejnosti jazykem, který je blízký a srozumitelný širokému čtenářstvu – dokonce i po tolika desetiletích. Spolu se svým bratrem Josefem Čapkem, významným malířem a rovněž spisovatelem, patřil k okruhu intelektuálů kolem prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka a aktivně podporoval demokratické hodnoty první republiky. Známé byly například jeho páteční schůzky představitelů tehdejší inteligence, kterým se díky tomu souhrnně říká „Pátečníci“.

Čapek v kruhu svých Pátečníků. Po jeho boku Tomáš Garrigue Masaryk

Karel Čapek byl také výrazným odpůrcem nacismu a fašismu, což z něj v posledních letech jeho života učinilo terč četných nenávistných útoků českých fašistů a německých nacistů. Přesto zůstal věrný svému přesvědčení, že svoboda, tolerance a odpovědnost jednotlivce jsou základem fungující společnosti. Jeho dílo dnes patří ke klasice české literatury a je překládáno do desítek jazyků. Zůstává nejen spisovatelem své doby, ale i autorem, jehož myšlenky mají co říct i současnému světu. To dokládá i skutečnost, že patří k nejpřekládanějším českým spisovatelům vůbec a řada jeho knih je součástí povinné četby nejen na základních, ale i středních školách.

Souborné lidové vydání Čapkových spisů

Literární a dramatická tvorba: Zářivé hlubiny (1916, s Josefem Čapkem), Boží muka (1917), Krakonošova zahrada (1918, s Josefem Čapkem), Kritika slov (1920), R.U.R. (1920), Trapné povídky (1921), Ze života hmyzu (1921, s Josefem Čapkem), Továrna na absolutno (1922), Věc Makropulos (1922), Krakatit (1924), Adam stvořitel (1927), Povídky z jedné kapsy (1929), Povídky z druhé kapsy (1929), Zahradníkův rok (1929, s Josefem Čapkem), Hordubal (1933), Dášeňka, čili život štěněte (1933), Válka s mloky (1936), První parta (1937), Bílá nemoc (1937), Matka (1938)

Doporučená literatura a zdroje

  • Česká literatura 1918–1945, Ústav pro českou literaturu AV ČR
  • Cyklus Český žurnál – Karel Čapek, Česká televize
  • Buriánek, František: Karel Čapek, Melantrich 1978
  • Čapková, Helena: Moji milí bratři, Československý spisovatel 1962
  • Opelík, Jiří: Čtrenáctero prací o Karlu Čapkovi a ještě jedna o Josefu Čapkovi jako přívažek, Torst
  • Opelík, Jiří: Uklizený stůl aneb Moje druhá knížka o Karlu Čapkovi a opět s jedním přívažkem o Josefovi, Torst
  • Košťálová, Michaela: Karel Čapek v slzách a radosti, Petrklíč 2017

Tomáš Hejna