Lucie Bílá, hlas k nezaplacení
Jestli někdo opravdu zná dobře Lucii Bílou, pomineme-li její rodinu, současného partnera a samozřejmě její nejbližší spolupracovníky, pak jsou to jistě lidé z Otvovic, vesnice rozložené v dlouhém údolí Zákolanského potoka mezi železničním viaduktem na jednom konci a romantickou Otvovickou skálou na konci druhém. Proč právě oni? Lucie Bílá, rozená Zelňáková, se tu totiž narodila a stále zde žije. A stará se, aby měla její obec vše, co potřebuje. A to včetně místního kulturního domu a nejnověji i domu služeb, anebo kultury všeobecně. Pravidelně zde vystupuje a zpívá, pořádá akce. Je to „dobrý duch“ Otvovic, a já se o tom nejednou přesvědčil. „Naše Lucinka je skvělá, máme jí tu moc rádi,“ říkali mi jednou v místní hospodě, když jsem byl zvědavý. A podobných věcí jsem při návštěvách Otvovic vyslechl ještě víc. Však obci její péče skutečně svědčí a Stejně jako se místní hlásí ke „své Lucince“, hlásí se i ona ke svému rodišti. Třeba ve svém posledním hitu Dobrý kafe, kde zpívá: „Od svýho života sem sotva mohla čekat víc, není to špatnej výčet, na jednu holku z Otvovic.“
Lucie Bílá má ve skutečnosti v rodném listu zapsáno Kladno, kde přišla 7. dubna 1966 na svět do slovensko-české rodiny jako Hana Zaňáková. Nicméně to je jediné, co má s Kladnem společného, dětství a mládí totiž skutečně prožila v Otvovicích. Už jako malá chodila do Lidové školy umění, kde dostala základy zpěvu, který ji bavil, a jemuž se věnuje většinu života. Nicméně profesionálně hudbu nikdy nestudovala – vyučila se švadlenou a původně pracovala jako dámská krejčová.
Začínala jako metalová zpěvačka ve skupinách Vitacit a Arakain – i ty byly tehdy na počátku své slávy. Objevitelem jejího talentu byl Petr Hannig, kterému také vděčí za svůj pseudonym. Už tehdy měla Lucie Bílá výjimečný hlas, kterému se nyní začala profesionálně věnovat a rozvíjet ho pod dohledem profesionálů. Ke slovu přišli i vizážisté a konečně také textaři a skladatelé. Prvním byl právě Hannig, který pro Lucii Bílou napsal písně Neposlušné tenisky a Horší než kluk. Účinkování v televizních pořadech a častější koncerty pomáhaly posouvat její kariéru kupředu, a potom přišly především muzikály, díky nimž se Lucie Bílá stala i dobrou herečkou – což později zúročila i při několika filmových rolích. Z tohoto počátečního období zůstane jednou pro vždy nejznámější její role v legendárním Draculovi! Populární bylo její spojení s Alešem Brichtou v Arakainu, se kterým intenzivně působila v letech 1984 až 1986. Poté se pustila na dráhu sólistky, ale s Arakainem vystupuje často dodnes.
Osobním životem ji provázely četné peripetie, které ji však, jak se zdá, v jejím tvůrčím díle jen zocelily. Vše překonala a stávala se postupně slavnější a slavnější, řadu let byla a je v čele žebříčků ankety Zlatý slavík. Vyjmenovat zde všechny její slavné hity není ani možné. Proto jen krátký výběr: Dívám se dívám, Ave Maria, Už nikdy víc, Amor Magor, Láska je láska, Dívám s dívám (s Petrem Hapkou), eSeMeS, Most přes minulost, Zpíváš mi requiem. Některé své největší hity nazpívala v doprovodu známých kolegů, jako byl již zmíněný Petr Hapka nebo Karel Gott, s nímž nazpívala jeden z nejznámějších duetů Co sudičky přály nám.
Za zmínku rozhodně stojí její herecká kariéra, kam je nutné započítat nejen celou řadu muzikálů v produkci zejména Hudebního divadla Karlín, kde exceluje například v Carmen nebo Sestře v akci, ale také její vlastní muzikál Láska je láska sestavený z jejích největších hitů. Právě letos, v roce 2022, si jako dárek k narozeninám nadělila premiéru nového nastudování tohoto muzikálu, doplněného o písničky z posledních let. A nesmíme zapomínat na několik filmů, v nichž se objevila ve větších i menších rolích (V Peřině, Babovřesky) i neuvěřitelné množství televizních scének, ve kterých vystupovala hlavně po boku Karla Šípa.
Kromě hudební a herecké dráhy se Lucie Bílá věnuje také obchodním záležitostem. V Otvovicích jí patří kulturní dům s hospodou a v Praze je nyní majitelkou Divadla Lucie Bílé, původně Divadla Ta Fantastika, které vede se svým bratrem Karle Zaňákem.
První samostatné album nazpívala s Hannigovou kapelou Maximum v roce 1987 a od té doby jich mají fanouškové ve svých sbírkách celou řadu, včetně několika CD, která nazpívala s dalšími zpěváky. Obdržela celou řadu cen v různých soutěžích, nicméně největším oceněním jejího přínosu pro českou kulturu je medaile Za zásluhy I. stupně, která jí byla udělena v roce 2014.
Když se dnes na Lucii Bílou podíváte, zjistíte, že vůbec nestárne – jen vykvétá do krásy. A stejné je to i s jejími písničkami a hlasem, zvlášť podmanivě zabarveným a s mnoha hladinami, díky čemuž ji můžete slyšet zpívat krásné romanticky zabarvené melodie, muzikálové a operní árie i rockové balady. Zkrátka jen málo českých zpěvaček dostačuje jejích kvalit, a kdo ví, jestli vůbec některá. A i to, vedle mnoha již výše zmíněných profesních úspěchů, je důvod, proč byla Lucii Bílé udělena v roce 2020 cena Mistr zábavního umění a dostala se do Síně slávy zábavního umění Artes.
Tomáš Hejna
Lucie Bílá se stala oficiální patronkou předávání letošního ročníku cen Mistr zábavního umění 2022, které proběhne 25. září v Divadle Lucie Bílé v pražské Karlově ulici. Velice si toho vážíme. Informace o nominovaných a oceněných umělcích, stejně jako program celého letošního ročníku Vám přineseme v příštích měsících na našem webu i na stránkách Forbíny. Nezapomeňte proto pravidelně sledovat naše stránky.
