VZPOMÍNKA NA MDŽ

Hned ráno mi naskočila vzpomínka, že je dneska 8. března a tedy Mezinárodní den žen. Kdysi nejen významný svátek, ale pro mne i významný pracovní den.

Kolem tohoto dne se pravidelně konaly „žně“ pro všechny umělce zábavních žánrů. Obvykle během dne i několik vystoupení na nejrůznějších akcích, koncertech a programech pro firmy, přesněji různé odborové organizace, které organizovaly slavnosti MDŽ.

Později po roce 1990 se tradovalo, že to byly komunistické akce, které sloužily jen k tomu, aby se na nich soudruzi opíjeli.

Možná tomu tak někde i bylo. Manželka mi vyprávěla, že u její firmy, v Pražských vodárnách a kanalizacích, byly ženy pozvány k poděkování ředitelem, byly připraveny obložené chlebíčky, sklenka vína, dostaly hezký dárek a po oficialitách přišel podnikový „šraml“ a vyhrával k tanci a poslechu (spíše k poslechu, protože mužů na oslavě bylo pomálu).

Jen na okraj trochu historie: MDŽ vnikl na připomenutí stávky newyorských švadlenek v roce 1908, kde šlo o zkrácení pracovní doby, rovná volební práva pro ženy, konec dětské práce atd. Byl vyhlášen také OSN jako celosvětový svátek v roce 1977.

S potěšením jsem v osmdesátých letech minulého století (to to letí) připravoval několikrát oslavy pro různé pražské tiskové podniky, tedy lidi z tiskáren celostátních deníků a časopisů (Květy, Rudé Právo, Svobodné slovo aj.). Velký sál Slovanského domu odpoledne, několik set žen i několik desítek mužů a několikahodinový program. Stolové uspořádání, květiny, na stolech víno i nealko, studené občerstvení, slavnostní oblečení zúčastněných. Kvalitní dárky předem ženy dostaly již na pracovištích.

Každý rok velký program (dnes by se řeklo show). Módní přehlídka UBOK (tehdy významného Ústavu bytové a oděvní kultury), vystoupení mistrů republiky společenského tance, program známých umělců a orchestrů. Jednou se mi podařilo získat i Karla Gotta s orchestrem Ladislava Štaidla, pak velký orchestr třeba Zdenka Bartáka, Václava Hlavsy, známí umělci Bohumil Bezouška, Helena Růžičková a samozřejmě známí zpěváci. Čtyři hodiny v kuse. Umělci, třeba Karel Hála, Milan Chladil, Milan Drobný a další přebíhali z jedné akce na druhou. Lidé se bavili a já pak měl radost, že se to zase povedlo.

Snad to tenkrát nebylo marné.

Václav Soldát