Duben, ještě tam budem !!!

Publikováno: 1.4.2615.3.26 Autor: Václav Soldát

Spolu s březnem snad nejznámější lidové rčení. Takže se podívejme na Pra, pra, zkušenosti našich předků a vítejme už jaro.

Už Vás někdo zrovna 1. dubna převezl Aprílem???

V dřívějších dobách se často posílaly „oběti aprílu“ něco vypůjčit či něco zakoupit. Šlo samozřejmě o věci, které neexistovaly, např. vtipné semínko, komáří sádlo, zaječí peří, obecní nůžky, hodinářskou motyku, červené hřebíky a v neposlední řadě bublinky do vodováhy nebo mezery do žebříku. Např. u novinářů v současnosti pak dovoluje tradice překročit rámec serióznosti a vypustit tzv. kachnu, resp. hoax.

Dneska můžete také dostat osobní e-mail, že jste vyhrál cenu v losování klientů známého velkoobchodu, kam pravidelně chodíte se zákaznickou kartou nakupovat. Že stačí uhradit minimální daň (skutečnou) ve výši 15% na přiložený (nepravý) účet finanční správy a hned Vám pošlou na Váš účet čistou částku výhry. K tomu důvěrně znějící čísla a máte uvést své číslo účtu a další osobní údaje. Tak ale POZOR, to asi není Apríl, ale krásně vymyšlený podvod.

Ale vážně:

Původem může být již íránský svátek Sízdah be-dar. V Evropě se tato tradice objevila v Anglii ve 14. století, u nás pak v šestnáctém století a od osmnáctého už byly častější právy o „aprílovém vyvádění“ i v našich luzích a městech.

1. duben je po dlouhá staletí vnímán jako oslava radosti. Po dlouhé zimě přichází jaro, slunečné dny a chceme si to užívat.

Aprílový sníh a ženský pláč prý nemají dlouhého trvání, ale duben nás přesto dokáže často pořádně překvapit. Pranostiky pro duben, tedy lidová rčení založená na dlouhodobé zkušenosti a pozorování meteorologických jevů, až příliš často zmiňují severáky, deště a mrazy. Zkrátka je to měsíc, který začíná Aprílem, a tomu odpovídají i první dubnové pranostiky. Jedna říká, copak by to prý bylo za duben, aby jaro nevyvedl aprílem? Druhá pak dodává, že v dubnu se za den i devět druhů počasí sejde.

Především ale přicházejí Velikonoce.

České Velikonoce kombinují křesťanské zvyky s pohanským vítáním jara. Hlavními symboly jsou pomlázka z vrbového proutí, zdobená vajíčka (kraslice), beránek, zajíček a kuřátko. Tradiční pondělní pomlázkování, kdy chlapci „mrskají“ dívky pro zdraví a plodnost, je doprovázeno koledováním a rozdáváním malovaných vajec, dívky zase mohou polévat koledující chasníky.

Upozornění: Hrozí nebezpečí sexual herassmentu, tedy v češtině „saxuálního harašení“, a pokud jste o něco starší ročníky, tak i „me too“, tedy jakéhosi nekorektního obtěžování.

Letos budou Velikonoce poněkud dříve než jindy. Obvykle bývají až po 7. dubnu, ale tentokrát jsou hned první dubnový týden:

Už 1. dubna je letos Škaredá středa.

Měly by se vymýtat saze a čistit kamna, a hlavně lidi se nemají mračit.

2. dubna Zelený čtvrtek.

V tento den měl Ježíš Kristus naposledy povečeřet se svými učedníky.

Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
Co je na Zelený čtvrtek vyseto, vše se vydaří.

3. dubna Velký pátek je snad nejmagičtějším dnem Velikonoc.

Kromě toho, že se prý otevírají hory s poklady, neměl by člověk nic půjčovat, daná věc se totiž může vrátit jako očarovaná.

Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.

4. dubna Bílá sobota, končí páteční půst.

Prší-li na Bílou sobotu, bude v létě nouze o vodu.

5. dubna Velikonoční neděle a 6. dubna Velikonoční pondělí

Poslední dva dny Velikonoc se nesou v duchu oslav a hodování. Naši předci se ani v tyto sváteční dny nezapomněli dívat na přírodu a hledat v ní znamení.

Je-li na Velikonoční neděli jasno, bude laciné máslo.
Prší-li na Velikonoční pondělí, přijde zkáza na žito.

A celkově pranostiky říkají:

Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.

15. dubna: Na světici Stázičku, zemáčky pod motyčku.

17. dubna: Sv. Rudolf otvírá dveře i okna.

23. dubna: Na svatého Vojtěcha v polích samá potěcha.

Na svatého Vojtěcha (23.4.), Jiřího (24.4.) a Marka (25.4.) už je v kalendáři jaro, teprve tihle tři svatí často přinášejí zvýšení teplot. Proto se říká, že na svatého Jiří rodí se jaro, svatý Jiří zelení hýří anebo že teprve o svatém Jiří vylézají hadi a štíři.

Hadi a štíři s sebou přinášeli jednu zajímavou pověru: podle lidové víry se na sv. Jiří otevírala země a z ní vylézali živočichové, kteří pak trápili lidi až do zimy. Zašlo to až tak daleko, že se ten den neměla pít voda ze studní, protože prý byla jedovatá.