Karel Vágner

Nezničitelný mladík Karel Vágner

Narodil se 22. března 1942.

Nástrojář, kontrabasista na vojně, ale pak hudebník, zpěvák, skladatel, spisovatel, kapelník, herec, podnikatel, hoteliér, nelze vše ani přesně zařadit.

Vyučil se nástrojářem, ale už na vojně sběhl k muzice. Na Pražské konzervatoři vystudoval kontrabas, ale protože to je obří nástroj, tak z něj raději je baskytarista. Navíc a dnes hlavně se ale dá říct, že je podnikatel v showbyznysu.

Poprvé jsme se potkali nějak před padesáti lety. A to už jsem ho znal z rádia a desek, z koncertů. Pak jsem měl to potěšení s jeho orchestrem, Hankou Zagorovou, Standou Hložkem a Petrem Kotvaldem absolvovat „šňůru“ pro Mladou frontu po celé republice a mohl jsem ho osobně poznat.

Klidný, občas usměvavý, ale přátelský, dokonalý profesionál vládl rukou přísnou a spravedlivou celému ansámblu. Sám hrál a dirigoval kapelu špičkových muzikantů, pečoval o tehdy nepříliš zdravou Hanku Zagorovou a vymýšlel aranžmá vystoupení na různých scénách, kam nás Mladá fronta tehdy zahnala. Pak jsme se občas potkávali na velkých plesech Květů, Zahradníků i jinde.

Zažil a přežil toho hodně. Dokonce i havárii autobusu v Mongolsku, kdy vypadl z okna a zachránili se jen tři ze souboru. A zažívá i slasti a strasti se svojí velkou rodinou, má šest dětí, a některé se také prosazují v kumštu. Josef v muzikálech, Anna jako baletka v Národním divadle, akorát Jakub, i když také umí hrát, zběhl ke světovém sportovnímu rybářství.

Jeho život je obrazem dění populární hudby. Začínal v Greenhornech a hrál u tehdy známé kapely Karla Duby. Pak objevoval talenty, to už hlavně jako kapelník Hanky Zagorové. Všichni znají duo Petr Kotvald a Standa Hložek. Ale zrovna tak vytáhl na velká podia i folklorního zpěváka Jožku Černého, velkou hvězdu moravské muziky. Stejně tak i mistra slova a humoru Miroslava Donutila. Nedá mu to, a plete se i do vážné muziky třeba s houslovým virtuózem Lubomírem Brabcem.

Začal skládat a jeho hudba se líbila. Takže jeho písničky zpívali třeba Petra Janů, Iveta Bartošová, samozřejmě Hana Zagorová, Karel Zich, Heidi Janků, ale skládal i pro Karla Gotta či Jiřího Suchého. Dokonalý „majstrštyk“ byly „Holky z naší školky“ pro Kotvalda a Hložka. Ne každý ví, že skládal filmovou muziku, hodně pro Zdeňka Trošku. Už pro jeho první film „Bota jménem Melichar“, a pak pro sérii komedií „Slunce, seno..,“ a sérii „Babovřesky“. Jeho muzika také charakterizuje dlouhou sérii dětských filmů „Šmoulové“.

Připomeňme si jen několik TOP jeho tvorby:

1977 Duhová víla Hanky Zagorové

1980 Malované obrázky Hanky Zagorové

1982 Holky z naší školky Kotvald-Hložek

1983 Slunce seno – hudba pro všechny tři filmy

Babovřesky – hudba pro všechny tři filmy

3+1 s Miroslavem Donutilem

Rybí legendy Jakuba Vágnera

Zahrál si i ve filmech „Flirt se slečnou Stříbrnou“ a „Trhák“. V posledních letech funguje ovšem spíše jako producent mnoha uměleckých projektů.

Vydal desítky gramodesek, založil firmu Multisonic, časem si postavil vlastní nahrávací studio, které pomáhá na svět i dalším kamarádům ze showbyznysu. Nelze vypočítávat kvanta jeho aktivit a tvůrčích nápadů. I sám o svém životě napsal několik vzpomínkových knih.

Samozřejmě patřil k prvním MISTRŮM zábavního umění. Toto ocenění dostal již v roce 2017 spolu s Evou Pilarovou, Karlem Gottem, Michalem Davidem, Josefem Dvořákem a dalšími hvězdami. V roce 2021 byl vyznamenán Za zásluhy  v oblasti umění.

Ještě se můžete podívat na Karla v akci

Václav Soldát

Tento medailonek je ukázkou z publikace „Síň slávy zábavního umění“, vydané Nakladatelstvím Olympia (lze objednat na iOlympia.cz), kde najdete 87 setkání s hvězdami všech žánrů zábavy.